očasí bylo v dřívějších dobách zaznamenáváno pouze v případech neobvyklých, jako např. krupobití nebo dlouhotrvající horka či mrazy, a to zejména v souvislosti s dopadem daného počasí na množství a kvalitu úrody v daném roce.

Teprve od roku 1951 nacházíme v obecních kronikách údaje o počasí během jednotlivých měsíců, i když dané zápisy obsahují různou míru obecnosti od pojmů označujících počasí jako „teplé, mírné, ...“ až po konkrétní naměřené číselné hodnoty teploty a množství dešťových nebo sněhových srážek. Z těchto zápisů není jasné, v kterou denní dobu byly dané teploty naměřeny. U některých měsíčních zápisů jsou používány výrazy „noční a denní“ teploty, u jiných měsíčních zápisů v tomtéž roce pak „ranní a odpolední“.

Zcela chybí údaje z let 1989 - 1997, kdy obecní kronika nebyla vedena.

Od července 2005 jsou k dispozici denní záznamy kronikáře obce Pavla Nechvátala o počasí s teplotami měřenými ráno v 7 hodin a odpoledne ve 14 hodin SEČ, resp. 8 hodin a 15 hodin SELČ.

1897/1898

Podzim jevil se vesměs suchým a teplým trvale jen se slabými dešti až do 6.ho řijna r. 1897.ho Tento den napadlo asi na dm sněhu ranneho, jenž během tří dnů roztál a pak bylo stálé počasí suché. Zima celá byla suchá a slabá i beze sněhu, takže na saních nejezdili jsme. Sychravá chladna po čtyřikrát jen za celou zimu objevila se tím, že mlha padajíc zmrzala, čímž tvořily se rampouchy na stromech a ledovice na cestách. Ostatek bylo jasno a temperatura mírná. Jaro usmívalo se nám už v únoru a také konec února a v březnu jarní práce skončily se. Potom srážek vůbec bylo málo a první bouřka začátkem dubna ozvala se. Deště slabé pokaždé v čas dostavily se… avšak červen chladil, takže senoseč u porovnání s vlhkými léty značně slabší. Úroda polní za to výborná a dobrá, obzvláště pro tento kraj… žita neobyčejně bujná a vysoká i klasu plného. Léto teplé panovalo v červenci a ve žně začátkem trochu deště, ale pak u žita velmi příznivé, po žitech po sv. Cyrilu a Metodějovi dvojí bouřka ve středu v noci 27.čce a ve čtvrtek podvečer 28. čce ale deště opět jen trocha.

1904/1905

R. 1904 a 1905 v létě bylo veliké sucho po celé Evropě, zvláště v 1904. Kdy se brambor urodilo velmi málo a to ještě špatných, které teprve po říjnových deštích ze starých vyrůstaly tak, že k jídlu nebyly, následkem čeho bída byla a dobytek, jehož pro nedostatek brambor málo bylo, v ceně velice postoupil. R. 1905 vyschla většina studní v Pavlicích, jen studně na faře a několik jiných vodu udržely, takže okolní sousedé sem pro vodu chodili.

1908

Roku 1908 bylo opět velké sucho tak, že téměř od května do konce roku 1908 nepršelo. Brambor se urodilo dosti, za to však obilí bylo o polovici, ano i 3/4 tiny méně než jindy. Lid bídu velice těžce nesl. Voda udržela se jen ve farské studni a pak v několika studnách v dolním konci.

1909

Tento rok byl památný častými dešti zde u nás tak, že úroda letos byla velmi dobrá.

1910

Občanský rok 1910 byl velmi deštivý.

1913

Rok 1913 byl rokem suchým, nepršeloť, až na bezúčinné přeháňky od jara, když tu v pátek, dne 9. června, přihnala se od Štítar kol 9. hod večerní prudká bouře provázená hrozným bleskem a hromobitím. Při bouři té udeřilo do věže, kde sjel blesk po větším zvonu, drátech hodinových, prorazil klenutí nad sochou Panny Marie Lourdské, tuto ožehl, jakož i hlavní oltář poškodil, kde i chrismale i vrchní pokrývka roztrženy, a sjel v Božím hrobě do země.

1917

Rok 1917 byl všeobecně suchý, nepršelo od jara, jařiny žádné, ozimy na kopečkách zaschlé.

1921

R. 1921 byl rok velice suchý. Pavličtí – ješto vesnice položena na návrší byli nuceni daleko do kraje zajížděti pro vody. Brambory nebyly téměř žádné.

1922

R. 1922 je zase velice suchý. Bídy přibývá.

1927

Dne 4. června 1927 před šestou hodinou večer snesla se nad Pavlicemi veliká bouře, s krupobitím, při čemž padaly kroupy velikosti vlašských ořechů a způsobily veliké škody. Na žitě a pšenici odhadnutá škoda na 100%, na ostatním 50%.

1928/1929

O vánocích 1928 počal padati sníh, který padal čím dál více, až dosáhl celkem 75 cm výšky. Rovněž počaly tuhé mrazy, které dostoupily – 33°C. Zhynulo velké množství zvěře a ptactva vesměs zimou a hladem. Ve vsi není pamětníka tak kruté zimy. Mrazy povolily teprve 7. března.

1932

Rok 1932 byl pro hospodáře dosti dobrý. Úroda žita byla dobrá. I dobrá úroda byla na jaře. Následkem sucha nebyla žádná otava. V předvánočních týdnech nahradila letos půvab bílých vánoc v celém našem kraji místo sněhu jinovatka; tato, na pohled krásná zimní pohádka, drtí statné stromy. Stromy byly jako nádherné krápníky. Začaly se lámat; čímž způsobeny jak na ovocných, tak i na lesních stromech ohromné škody.

1933

Letos již v listopadu začaly silnější mrazy, které zejména v prosinci dosáhly velké síly až - 31°C.

1934

Rok 1934 byl velmi suchý. Od dubna nepršelo až v srpnu. Rybník u hřbitova úplně vyschl a byl vyvezen; rybník ve vsi skoro vyschl. Rolníci dali se do vyvážení, ale přišly deště a muselo se přestat. Rybník se naplnil vodou, takže asi 1/4 mastnému tam ještě zůstala. V obci byl velký nedostatek i pitné vody; proto v dolním konci byla vykopána druhá obecní studna 6 metrů hluboká. Sena bylo málo; otava již nebyla žádná. Jetel všechen uschl. Výsledek žní u obilí je o celou třetinu nižší proti loňsku. Zato sklizeň brambor byla dobrá. Podzim byl stále mlhavý, malé deště a teplo. Jenom dva malé mrazy přišly v listopadu a pak zase se oteplilo. Dne 27. prosince napadlo asi 3 cm sněhu, ale do rána byl pryč. Rolníci ještě v prosinci pásli venku dobytek a orali. Takové mírné počasí bez mrazu zůstalo až do konce tohoto roku.

1935

Dne 28. června 1935 o 1/4 na 1 hod. v poledne snesla se nad Pavlicemi veliká bouře s krupobitím, při čemž padaly kroupy velikosti větších vlašských ořechů. Trať mezi Pavlicemi a Grešlovým Mýtem až na Leč byla úplně kroupami zničena. Úroda byla v roce 1935 slabá, jelikož třetina této byla zničena krupobitím; zbytek úrody utrpěl dlouhotrvajícím suchem. Na podzim, po velkém suchu, přišly vydatné deště; jinak byl podzim dosti pěkný a poměrně teplý, skoro až do konce listopadu. Začátkem prosince napadlo asi 10 cm sněhu, který o vánocích roztál a do konce roku potrvalo opět teplo.

1936

Úroda v tomto roce byla dobrá. V létě bylo dosti vláhy. Podzim byl pak suchý. Mrazy začaly koncem listopadu; i první sníh padal trochu ku konci listopadu. O vánocích počaly silnější mrazy.

1937

Úroda v tomto roce byla dobrá. Jaro bylo dosti suché, léto bylo pak vlhké, ale podzim byl velmi mokrý; následek byl, že selo se ještě v listopadu. Mrazy začaly v měsíci prosinci a sníh začal padat koncem prosince.

1938

Neobyčejný úkaz „polární záře“, viděný večer 25. ledna 1938 upoutal na sebe svojí nádherou pozornost kde koho a pro svou nezvyklost měl přečetné pozorovatele.

Letos již v březnu bylo teplé počasí; zato však od polovice dubna bylo počasí studené. V dubnu a v březnu byly mrazy až - 5°C. Květy stromů, třešeň, ryngle a meruňky pomrzly; ještě 10. května byl mráz. Nepříznivé počasí je příčinou slabé úrody ovoce, zvláště jadernatého. Podzim začal býti velmi mokrý, takže byla obava, že se neoseje podzimní obilí; v listopadu však nastalo počasí velmi pěkné, takže se vše zaselo. Mrazy a sníh přišly ke konci prosince.

1939

Letos již v březnu 1939 bylo dosti pěkné počasí. Ale v červnu začalo deštivé počasí a trvalo až do konce července. Podzim byl velmi mokrý, takže se nemohlo ani zaseti. Oseto bylo o 1/4 méně, než jiná léta. Úroda byla dosti dobrá; zejména píce bylo dost. Mrazy přišly již ke konci října, sníh ke konci prosince.

Boháček Rudolf, kominický pomocník, byl na své stavbě zabit bleskem 31. 8. 1939.

1942

23./24./1. hrozná zima až 33° mrazu místy 36°.

1943

30./-31./7. veliká horka až 46°C. 19 – 21./8. veliká horka až 45°, ve stínu 34°Celsia.

1944

Velmi teplý leden – 31. ledna jsem zasadil stromek, teplo, země nezamrzlá po celý leden téměř bez sněhu, jen přeháňky sněhové s deštěm.

1945/1946

1945 a 1946 velmi úrodná léta.

1947

Rok 1947 byl velmi suchý, protože dlouho nepršelo, jetele nebyly žádné, sen a slámy bylo velmi málo a otavy žádné.

1948

Rok 1948 – velmi suchý – celé léto a podzim až do prosince nepršelo. Úroda slabá – seno a jeteliny velmi špatné.

1950

Rok 1950 – velmi suchý a horký rok. V červenci teploty až 42°C na slunci. Jařiny proschly až na 90%. Žito a pšenice z polovice na zrně zaschlé.

Dne 5. a 6. května přišla velmi vhodná vláha, napršelo 21 mm. Druhá jarní vláha přišla až 19. 6. O 21 hod. přihnala se náhlá bouře s větrem, škody nebyli žádné, napršelo 20 mm. Jelikož v zimě nebyl žádný sníh a srážek bylo málo, bylo na jaře málo vláhy, následkem nedostatku vláhy jarní obilí špatně scházelo a dostavilo se trvalé sucho, teploty vystoupily až na 28 stupňů.

Nahoru

Nahoru

zpět na historie Pavlic