oku 1649 vystavěl v Pavlicích generál Raduit de Souches první kapli a připojil k ní hospic pro 12 chudých, a sice 6 mužů a 6 žen, kteří dostávali od velkostatku jevišovického ročně 6 měřic žitné mouky na chléb, 3 měřice pšeničné mouky, 6 pytlů ječmene, čočky, hrachu a ostatního živobytí dohromady; 12 ryb, 12 míseček soli, 9 míseček másla, na maso měsíčně 12 krejcarů, každý asi 5 m3 dřeva (celkem asi 60 m3), každý druhý rok celý šat i prádlo. Jejich povinností bylo se hlasitě ráno a večer za dárce modlit v kapli.
Kaple tato byla r. 1670 rozbořena a na jejím místě nákladem téhož pána vystavěna nová, dosti upravená, v níž směly být konány bohoslužby. Kapli vysvětil 12. srpna 1677 Jan Josef hrabě Breuner, biskup nicopolitánský, kanovník a sufragán olomoucký, který se stal r. 1695 arcibiskupem pražským. Tato kaple je asi nynější přední část kostela pod věží.
R. 1675 byl zřízen při oltáři v kapli Boží hrob podle jeruzalémského. Při kapli bývala do r. 1764 Kalvárská hora a do r. 1806 kaple utrpení Kristova. Zvony jsou zde tři. Největší, litý r. 1693, pochází z františkánského kláštera ve Znojmě.
R. 1785 byla zřízena lokální kuracie. První samostatný duchovní přichází do Pavlic 18. února r. 1785, kdy císař Josef II. s ohledem na vzdálenost Pavlic od farního kostela (tehdy patřívaly Pavlice do hostimské farnosti) zřídil zvláštním dekretem v Pavlicích samostatnou lokálii. Prvním lokalistou byl Dr. Donulus Schwarz, který byl zároveň prvním učitelem a soukromě i pohromadě lidi i děti učil číst a psát. Kázání probíhala v češtině a částečně v latině, jednu neděli v měsíci pak v němčině.
Od téhož roku patří do pavlické farnosti také obec Vranovská Ves, která do té doby patřila do farnosti štítarské.
R. 1829 byla zbudována budova farní. Jednalo se o nepatrnou, vlhkou budovu. Ve stejném roce byl zbořen chudobinec a na tom místě byl přistavěn obětavostí Josefa hraběte Ugarte, pána jevišovického, prostornější kostel, jehož stavba byla dokončena r. 1835.
Kurát měl r. 1831 z náboženského fondu 274 zlatých 31 krejcarů ročního platu.
V srpnu 1926 byla vystavěna kaple při kostelu, v níž byly zasazeny mramorové desky se jmény padlých vojínů v 1. světové válce. Po 2. světové válce pak přidána deska s oběťmi této války.
V srpnu 1928 byla na kostele nahrazena dřevěná okna kovovými nákladem četných jednotlivců, jejichž jména byla napsána na každém okně. Rovněž dveře (hlavní vchod) byly vyměněny za nové.
V květnu a červnu 1929 proběhla renovace fary, kdy bylo přistavěno první poschodí.
V listopadu 1937 byly zakoupeny do kostela dva nové zvony. V tomto měsíci byla také vystavěna zeď kolem kostela a založena ozdobná zahrádka.
V r. 1942 byly dva zvony odebrány na příkaz německých úřadů.
V r. 1949 byly v kostelní věži zavěšeny dva zvony, nahrazující zvony odebrané za války.
V kostele se nacházelo 5 oltářů, zasvěceny byly sv. Filipu a Jakubu, Božskému srdci Páně, Nejčistšímu srdci Panny Marie, sv. Donátu a věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. V současnosti jsou v kostele oltáře tři. K posvátným památkám patří ostatky sv. Donáta, biskupa a mučedníka, které sem byly přeneseny ze zrušeného kláštera ve Znojmě. První varhany pocházely z r. 1900. Byly však zakoupeny již jako použité. Současné varhany pak z r. 1996.
V říjnu a listopadu 2008 proběhla oprava báně. Vzhledem ke stavu konstrukce se musela vyměnit většina krovů. Nová kopule má kulatější tvar. Na věž byla umístěna nová pozlacená makovice a restaurovaný pozlacený kříž. Kvůli rekonstrukci věže byly zastaveny také věžní hodiny. Znojemský děkan Jindřich Bartoš vysvětil při mši svaté nový kříž. Do makovice byly uloženy dokumenty a fotografie Pavlic.
V květnu 2010 byla vyměněna všechna okna. Téměř současně se začalo s výmalbou kostela. Zásluhu na tom má bratr Gilbert (Plíšek Antonín ml. z Pavlic) ze Strahovského kláštera v Praze, který výmalbu zorganizoval a zaplatil (asi 50 000,- Kč). Došlo také na výměnu zádveří, opravu hlavního lustru a odstranění nebo výměnu některých světel. Jako výzdoba kostela zůstaly jenom sochy, obrazy byly odstraněny. Upravena byla také Kaple padlých.
Přifařeny jsou obce: Pavlice, Grešlové Mýto a Vranovská Ves s částí Hostěrádky.
O apoštolech Filipovi a Jakubovi, podle nichž je pojmenován místní kostel, si můžete přečíst zde.
Nahoru
zpět na historie Pavlic
Prameny: