tisk domů


Duchovní v Pavlicích


P. Donulus Schwarz

1785 - 1801

minorita, magister teologie, stálý definitor, bývalý provinciál Moravy a horního (rakouského) Slezska, generální komisař a aktuální děkan provincie. Schwarz nejprve žádal o farní beneficium ve svém klášteře v Jihlavě (fara tam byla nově zřízena), ale beneficium dostal jiný a Schwarz byl ustanoven v Pavlicích. 26. února 1801 Schwarz rezignoval na pavlické beneficium a odešel na faru do Jihlavy k minoritům, kde zemřel roku 1816.


P. Matyáš Trauer

1801 - 1810


o uvolněné beneficium se u Aloise hraběte Ugarte ucházel a získal ho Matyáš Trauer, nar. 4. srpna 1753, bývalý premonstrát zrušené loucké kanonie a momentálně vypomáhající v duchovní správě v Jevišovicích u 81-letého faráře Josefa Montana. Trauer byl na beneficium potvrzen 26. května 1801. Zemřel r. 1810.


P. Jakub Mayerhoffer

1810 - 1813


diecézní kněz, od 20. srpna 1810 v Pavlicích.


P. František Malischer

1813 - 1815


diecézní kněz, r. 1815 odchází do farnosti Obersiebenbrun v Rakousku.


P. František Černý

1815 - 1818


nar. r. 1787 v Opavě, vysvěcen roku 1811. Od 20. prosince 1815 v Pavlicích, v září 1818 se stal farářem v Jevišovicích, kde působil do roku 1837. Zemřel roku 1845.


P. František Křivánek

1818


nar. 2. srpna 1793 ve Slavěticích. Národní školu vychodil v Rouchovanech, střední a teologickou v Brně. 5. října 1817 vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem v Hostimi, od září do prosince 1818 administrátorem v Pavlicích. 23. června 1829 ustanoven farářem v Hostimi.


P. Karel Hampl

1818 - 1857


nar. r. 1787 v Zábřehu na Moravě. Ordinovaný roku 1811, předtím než byl dosazen do Pavlic působil mj. jako kaplan v Babicích. Od 22. prosince 1818 v Pavlicích. Zde působil až do svého penzionování v říjnu 1857. Poté žil v Moravských Budějovicích.


P. František Valouch

1858 - 1861


nar. 24. dubna 1810 v Litomyšli. Studoval v Litomyšli, konec studia absolvoval v Brně. 6. srpna 1833 vysvěcen na kněze. Byl ustanoven kaplanem v Domamilicích a od r. 1836 po dobu 22 let kaplanem v Hostimi, od 4. února 1858 farářem v Pavlicích (neoficiálně v Pavlicích od 1. prosince 1857). Od 29. června 1861 farářem v Hostimi. Zemřel 8. března 1875 v Hostimi.

Byl také spisovatelem, básníkem a překladatelem. Napsal několik drobných sbírek básní a překládal náboženskou literaturu z němčiny. Jeho knihy vycházeli ve znojemském vydavatelství Fournier a brněnském vydavatelství Dědictwí ss. Cyrilla a Methodia. Autorem knih „Píseň školních dítek k oběti Mše svaté“ (1849), „Deklamovánky pro mládež“ (1851), „Netrýznit zvířátek“ (1856), „Zbožné básničky“ (1856), „Životopis sv. Jana Kapistrána“ (1858), „Katechismus v příkladech“ (1867). Spoluautorsky se podílel na knize Antona Jarische „Bůh moje radost a štěstí i život můj“ (1852).

Pozdravení sv. Kříže

Pozdraven můj nejmilejší
Kříži páně nejsvětější,
kterak sčítán klenoty
nésti libé dobroty.
Drahé kaply nese svaté,
vy jste perle přebohaté.
Zástavou za velký dluh,
byl by udobřen můj Bůh.
Ostré hřeby, trny kopí
kdo ach kdo vás nepochopí.
Vám jesti ráčena
cesta k nebi blažená.
Zdráv buď nadpozemský Kříži
vrchol tvůj se k nebi blíží,
tam kdež věčné síly hrad
spásy nejbohatší sklad.


P. Karel Bisinger

1861


nar. r. 1828 v Telči, ordinován 1852, administrátor in spiritualibus v Jevišovicích, od září 1861 na pár měsíců v Pavlicích.


P. Josef Petera

1861 - 1871


farářem až do 14. září 1871 (později se stal děkanem v Nepomyšli v litoměřické diecézi a roku 1905 oslavil 50 let kněžství).


P. Eduard Čumplík

1872 - 1882


narozen v Mikulově, ordinován 7. června 1867. Kaplan a později administrátor v Horní Slatině, administrátor v Domamilicích, Litohoři a Stařeči, pak devět měsíců kaplanem v Moravském Krumlově. V Pavlicích od února 1872.


P. František Mazour

1882 - 1888


nar. r. 1843 v Kouřimském Jestřábí (farnost Deblín), ordinován v Kroměříži 1870. Byl administrátorem v Moravských Budějovicích, Olbramovicích a Bohunicích. Do Pavlic jmenován po Čumplíkově smrti 5. června 1882. Do Pavlic přišel prvně 17. listopadu téhož roku. Při jeho příchodu kostel a fara v dezolátním stavu. V letech 1893 - 1906 farářem v Pavlově. Poté přesídlil do Dolních Věstonic, kde roku 1910 zemřel.

P. František Mazour byl také přírodovědcem, zejména botanikem. Z Pavlova docházel každý týden navštívit svého věstonického kolegu P. Antonína Jungwirta. A právě při svých cestách z Pavlova do Dolních Věstonic jako první objevil diluviální naleziště na svazích Pavlovských kopců. Nalezl tak např. kosti pleistocénních zvířat i pazourkové nástroje, které ukládal doma na velký pokojový krb.


P. Josef Hammerschmied

1876 - 1888


nar. r. 1846 v Batelově, ordinován 1874. Byl kaplanem v Opatově, Březníku, ve Slavonicích, administrátorem v Troubkách, kaplanem ve Žďáru. Farářem v Pavlicích od r. 1876. R. 1888 odchází na faru v Kobeřicích u Brna. Zde o něm nacházíme zmínku také z doby Československa. Svoji nechuť k nové republice dával najevo i ve svých kázáních.


P. Hugo Horný

1889 - 1890

nar. 29. března 1861 ve Strážnici, ordinován 5. srpna 1883. Byl kaplanem v Ivančicích, Podivíně a čtyři roky ve Znojmě u sv. Mikuláše. V Pavlicích od 1. února 1889, ale už v červnu 1890 odchází na faru v Žeroticích. Od 5. června 1901 farářem ve Starovicích u Hustopečí. 30. dubna 1902 odchází do penze do Pressbaum-Tullnerbachu u Vídně do Bernardina ústavu pro kněze, neboť trpěl kloubovým revmatizmem. Po 2 a půl letém odpočinku se vrací jako farář do Střížova u Jihlavy. 1. listopadu 1905 vyměnil své beneficium na opětnou žádost faráře Filipa Heuslera s farou Uherčickou. V Uherčicích u Hustopečí nastoupil 15. listopadu 1905. 1. října 1912 byl ustanoven farářem v Dyjákovičkách na Znojemsku.


P. Josef Sperling

1890 - 1899


nar. r. 1863 v Bystřici pod Pernštýnem, ordinován 1886, předtím kaplan v Jevišovicích. V Pavlicích od 16. prosince 1890. Na den sv. Cyrila a Metoděje (5. července) 1899 se odstěhoval do Eibesthalu v Dolních Rakousích.


P. Emanuel Kubíček

1899 - 1900

nar. 24. prosince 1873 v Biskupicích, v Brně studoval na klasickém gymnáziu a poté bohosloví v brněnském alumnátě, kde po čtyřech letech v roce 1895 měl být vysvěcen na kněze. Nebyl však vysvěcen, jelikož ještě nedosáhl kanonicky předepsaného věku. Proto byl jako jáhen poslán do Ivančic. Na kněze ordinován 26. dubna 1896 a odeslán jako kaplan opět do Ivančic, poté r. 1897 kaplanem a administrátorem v Hlubokých Mašůvkách, kaplanem v Jevišovicích. V Pavlicích farářem od 18. října 1899. Po jednoletém farářování požádal brněnského biskupa Dr. Bauera o povolení ke vstupu k jezuitům. 4. listopadu 1900 nastoupil do noviciátu na Velehradě. 2 roky doplňoval filosofii v Bratislavě a 2 roky teologii v rakouském Innsbrucku. Začal studovat na filosofické fakultě univerzity Karlovy v Praze dějepis a zeměpis. V r. 1912 se stal aprobovaným profesorem pro gymnázia v oboru dějepis a zeměpis. V r. 1913 bylo otevřeno v Praze - Bubenči Arcibiskupské gymnázium svěřené do péče jezuitů, kde vyučoval náboženství, dějepis a zeměpis. V r. 1922 byl ustanoven ředitelem Papežského ústavu na Velehradě a po dvou letech, tj. v r. 1924, také velehradským rektorem. Zemřel 31. května 1933. Byl pohřben v Praze - Bubenči do jezuitského hrobu.


P. Vladimír Eller

1900 - 1909

nar. 5. ledna 1871 v Senohradech, ordinován 1893. Od roku 1899 kaplanem v Jevišovicích, od září 1900 administrátorem pavlické farnosti po dobu noviciátu svého předchůdce, farářem v Pavlicích od 28. ledna 1903. K 6. dubnu 1909 odchází jako farář do Blížkovic, kde působil do své smrti v r. 1947.



P. František Procházka

1909 - 1920

nar. 16. října 1868 ve Vystrkově (far. Nová Říše). Ordinován 26. července 1896, kaplanem v Újezdu (děk. Jaroměřice), kaplanem v Kamenici (děk. Měřín), kaplanem v Újezdu u Brna, pak administrátor pavlické farnosti, kde byl ustanoven 1. září 1909. V červnu 1920 z Pavlic odchází na faru v Pavlově (u Třeště).


P. Vilém Viktorin

1920

nar. 29. listopadu 1892 v Šitbořicích (u Klobouk u Brna). Otec byl šafářem v Mutěnicích. Rodiče se brzy po jeho narození přestěhovali do Dubňan, kde prožil dětství a mládí. Na kněze byl vysvěcen v roce 1918, primiční mši sv. sloužil v Dubňanech 7. července 1918. Byl kaplanem ve Štítarech, pak v Hostimi. Byl ustanoven administrátorem pavlické farnosti na několik měsíců od 1. září 1920 než byl po odchodu faráře P. Františka Procházky ustanoven do Pavlic farář nový, kterým se stal P. Josef Vaněk. V roce 1920 P. Vilém Viktorin založil v Hostimě spolek katolické mládeže Omladina. 21. ledna 1921 pak založil v Pavlicích spolek Orel.

V kněžské službě působil šest let. Roku 1924 vystoupil z římskokatolické církve a přešel do církve československé. (Již dříve se prý měl vyjádřit, že nevěří v to, co káže a děti učí.) Oženil se a měl dceru a syna. Stal se berním asistentem v Trenčíně. V roce 1979 požádal Svatý stolec o prominutí za odchod z kněžské služby a vstup do církve československé. Od Svatého Otce tento dispens obdržel. Zemřel 19. ledna 1981 ve věku nedožitých 89 let v Chrudimi a je pochován v Nových Hradech.


P. Josef Vaněk

1920 - 1958

nar. v Beneticích (okr. Třebíč). Jeho dva bratři padli v první světové válce na ruské frontě. Byl ordinován 9. srpna 1915. Byl nejprve kooperátorem, pak 6 měsíců administrátorem v Olbramovicích. Poté přesazen do Prostoměřic, kde působil 4 roky.

Do Pavlic přišel 1. prosince 1920. 13. března 1938 byl jmenován čestným občanem Pavlic za zásluhy o blaho obce (mimo jiné se zasloužil o výstavbu Katolického domu, rozšíření fary do patra, opravu školy a kostela, pořízení mostní váhy, rozšíření hřbitova, zřídil charitní bydlení pro tři rodiny v obci). 1. června 1947 byl jmenován děkanem jevišovickým. V únoru 1958 odešel do penze. Protože však za něj nebyla náhrada, až do 15. září 1958 dojížděl 2x týdně ke konání bohoslužeb.


P. František Křehlík

1958 - 1977

nar. 23. listopadu 1907 v Olší u Velkého Meziříčí. Absolvoval zemskou vyšší reálku ve Velkém Meziříčí, na I. českém státním gymnáziu v Brně složil doplňovací zkoušku z latiny, poté studoval bohosloví v biskupském alumnátu v Brně. Po vysvěcení r. 1932 byl ustanoven kooperátorem ve Velkých Pavlovicích a zde působil od 1. dubna 1932 do 30. listopadu 1932. Od 1. prosince 1932 byl kooperátorem v Mrákotíně, a to do 30. srpna 1933. Od tohoto data působil v Líšni při kostele sv. Jiljí jako kooperátor. Přitom v roce 1937 vyučoval náboženství v obci Sedlejov u Telče. Roku 1936 vykonal zkoušku farního konkurzu. V Líšni byl od 1. ledna 1939 ustaven administrátorem. Po rezignaci dosavadního líšeňského faráře Metoděje Hoška začátkem tohoto roku mu bylo uděleno brněnskou konzistoří zdejší beneficium.

František Křehlík měl mimořádně silné sociální cítění a byl obdařen silným charismatem. Pamětníci vzpomínají i na jeho spolupráci s anglickými parašutisty během II. světové války, kteří se zdržovali v lese „Pod Hornekem“. Osobní statečnost prokázal i po osvobození v roce 1945, kdy vzal pod svou osobní ochranu životy několika Němců a odvážně se postavil proti zlovůli těch, kteří chtěli Němce lynčovat. Zorganizoval stavbu kostela Povýšení sv. kříže ve Slatině, který byl vysvěcen v září 1948. Zasloužil se o opravy kostela sv. Jiljí a líšeňské fary, které poničilo bombardování za II. světové války.

Pro svou velkou oblibu u svých farníků a všeobecnou vážnost a úctu v širokém okolí se stal velmi nepohodlným tehdejšímu režimu. V březnu 1958 byl vzat do vazby a bylo proti němu vzneseno obvinění, že poslal peníze a med ukrývajícímu se Janu Dokulilovi, obviněnému z velezrady. Na to ihned reagoval odbor pro věci církevní KNV v Brně a odňal mu souhlas k duchovní činnosti a požádal kapitulní konzistoř v Brně, aby Františku Křehlíkovi vyslovila ztrátu úřadu faráře v Brně – Líšni. Současně mu okamžitě byla zastavena výplata osobních požitků a byl vyňat se stavu duchovních Jihomoravského kraje. Přišla ale amnestie a trestní řízení proti němu bylo zastaveno. A tak odbor pro věci církevní vytváří alespoň nátlak na jeho přeložení do jiné farnosti. Kapitulní konzistoř podlehla těmto tlakům a pověřuje Františka Křehlíka administrátorem v Pavlicích s účinností od 15. září 1958. V říjnu 1968 je František Křehlík ustaven děkanem jevišovického děkanství. V roce 1977 je kvůli zhoršujícímu se zdraví vyvázán z úřadu v Pavlicích a v roce 1979 i z úřadu děkana. Zemřel 13. srpna 1982 ve věku 75 let v Moravci u Nového Města.


P. Josef Jandl

1977 - 2007

nar. 23. října 1927 v Sulkovci. Přípravu na kněžství musel přerušit v r. 1950 po 4. ročníku, jelikož byl povolán do PTP. Poté vystřídal několik civilních zaměstnání, než mohl po 18 letech pokračovat v přípravě a přijmout kněžské svěcení 5. července 1969 v Brně. Působil jako kaplan v Novém Městě na Moravě a v Brně - Husovicích. Od roku 1977 byl farářem v Pavlicích a od r. 1978 zároveň i administrátorem v Hostimi. Od prosince 2006 byl hospitalizován ve znojemské nemocnici. Mše svaté v kostele sv. Filipa a Jakuba sloužili po dobu jeho nemoci ve všední dny farář Bohumil Mihola z Grešlového Mýta č. 17, v neděli a ve svátek farář Oldřich Máša z Vranova nad Dyjí. Zemřel 2. února 2007 v nemocnici ve Znojmě. Byl pohřben do kněžského hrobu na hřbitově v rodném Sulkovci.


P. Oldřich Máša

2007 - 2010

nar. 27. srpna 1963 v Chrastově Lhotě. Po absolvování gymnázia pracoval v továrně, do které se vrátil i po vojně. V té době se rozhodl pro povolání kněze, a tak vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. K jeho zájmům patří zejména historie, umění, dějiny hudby a filozofie. Kněz ostravsko-opavské diecéze. Od roku 1990 byl farářem v Moravském Berouně. Administrátorem ve farnosti Pavlice a ve farnosti Hostim od prosince 2007 do července 2010. V neděli 27. června 2010 se na farní zahradě uskutečnila zahradní slavnost u příležitosti 20. výročí kněžství faráře Oldřicha Máši, která byla současně i rozloučením se s farníky.


P. David Ambrož

2010 - 2011

nar. 23. března 1974 v Brně - Židenicích. Vyučil se elektromechanikem a šest let pracoval v Telekomu jako montér telefonních linek. V roce 1998 začal studovat Cyrilo-metodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Vysvěcen roku 2004 na jáhna. O rok později v Brně vysvěcen na kněze a poslán na 2 roky do Velkého Meziříčí, poté na rok kaplanem v kostele sv. Jakuba v Brně. Následně od roku 2008 pokračoval dva roky ve studiích morální teologie v Římě. Od července 2010 administrátorem v Pavlicích a v Hostimě. V září 2011 ustanoven administrátorem ve farnosti Rájec nad Svitavou - Jestřebí. Od srpna 2016 spirituálem Biskupského gymnázia Brno a mateřské školy a správcem kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Brně.


P. Robert Prodělal

2011 - 2016

Od září 2011 do července 2016 farářem v Pavlicích. Stal se místoděkanem děkanství znojemského a vranovského. Od srpna 2016 farářem v Tvrdonicích.


P. Jiří Ochman

2016 - dosud

Před příchodem do Pavlic byl farářem v Jevišovicích. Od srpna 2016 ustanoven farářem v Pavlicích a administrátorem v Hostimě a Jevišovicích.


Nahoru


zpět na historie Pavlic


Prameny:
  • Kronika městyse Hostim (1952-1996). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Hostim, ev.č. 228.
  • Kronika obecné školy Pavlice (1818-1900). SOkA Znojmo, fond Základní škola, 1.-4. postupný ročník, Pavlice, ev.č. 560.
  • Kronika obecné školy Pavlice (1884-1924). SOkA Znojmo, fond Základní škola, 1.-4. postupný ročník, Pavlice, ev.č. 560.
  • Kronika školy Boskovštejn (1889-1952). SOkA Znojmo, fond Základní devítiletá škola, 1. - 5. postupný ročník, Boskovštejn, ev.č. 57.
  • Kronika školy Hostim (1892-1939). SOkA Znojmo, fond Základní škola Hostim, ev.č. 229.
  • Kronika školy Vranovská Ves (1919-1949). SOkA Znojmo, fond Základní devítiletá škola 1.-5. postupný ročník, Vranovská Ves, ev.č. 843.
  • Protocollum Domesticum Capellaniae Paulicensis Erectae Anno 1785. Paulitz. (farní kronika)
  • Anderle, P. Renesanční Evropan Máša, oddaný služebník církve.[online]. Bruntál: Bruntálský a krnovský deník, 2007 [cit. 2008-09-05]. Dostupné na WWW:
    <http://www.janbrezina.cz/aktivity_v_cr/renesancni_evropan_masa_oddany_sluzebnik_cirkve.php>
  • Bibliothek des Minoritenklosters aus Iglau im Minoritenkloster in Brünn. [online]. [cit. 2013-10-16]. Dostupné na WWW:
    <http://fabian.sub.uni-goettingen.de/?Bibliothek_Des_Minoritenklosters_Aus_Iglau>
  • Buršíková, M. František Křehlík. [online]. Brno: 2004. [cit. 2008-08-06]. Dostupné na WWW: <http://historickykrouzek.iglu.cz/clanky/krehlik.htm>
  • Holík, J. Smuteční oznámení. [online]. 2007. [cit.2012-02-17]. Dostupné z WWW:
    <http://www.farnostijimramovska.cz/index.php?r=3&idcl=131>
  • jesuit.cz. P. Emanuel Kubíček. [online]. [cit. 2008-08-06]. Dostupné na WWW:
    <http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=160>
  • Jevišovice.cz. Kněží působící v naší farnosti. [online]. [cit. 2013-10-16]. Dostupné na WWW: <http://www.jevisovice.cz/index.php?nid=885&lid=CS&oid=1732460>
  • Katolická kultura. P. Emanuel Kubíček: Mariánské družiny. [online]. [cit. 2008-08-06]. Dostupné na WWW:
    <http://www.sweb.cz/katolicka-kultura/marianske_druziny/marianske_druziny.html>
  • Kotásek, M. Životopisy duchovních správců Starovic (2. část). [online]. Starovice, 18.1.2011. [cit.2012-02-17]. Dostupné na WWW: <http://www.starovice.cz/zivotopisy-duchovnich-otcu-02>
  • Kronika obce Pavlov. Dějiny kostela a farní budovy. [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné na WWW: <http://www.obec-pavlov.cz/obec/pdf/dejiny-kostela.pdf>
  • Maděryč, P., Zahrádka, A. 120. výročí vysvěcení kostela sv. Josefa v Dubňanech. [online]. Dubňany: Farní úřad a farní společenství v Dubňanech, 2005. [cit.2012-02-17]. Dostupné z WWW: <http://farnostdubnany.webnode.cz/historie/>
  • Místopis osobností Znojemska. Znojmo: Okresní knihovna, 1994. 101 s.
  • Pernes, J. Kobeřice v době Československé republiky 1918-1939. In: Unger, J. a kol. Kobeřice u Brna. Obec a lidé v proměnách času. Kobeřice u Brna, 2000, s. 53
  • Předešlá, J. Kněží v Uherčicích. [online]. [cit.2012-02-17]. Dostupné na WWW: <http://www.farnostuhercice.cz/clanek.php?kategorie=z-historie&zpet=z-historie.php&text-zpet=Zp%C4%9Bt+na+historii&id=2>
  • Svoboda, J. A. Dolní Věstonice a Pavlov. Vesmír, 1994, roč. 73, č. 3, s. 137. ISSN 1214-4029.
  • Valouch, F. Moravská zemská knihovna. Deklamovánky pro mládež. [online]. Znojmo: Fournier, 1851. [cit. 2012-02-18]. Dostupné na WWW:
    <http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:c6c6088c-9874-11e0-bd44-0050569d679d>
  • Vlach, J. Pamětní kniha obce Benetice. [online]. Třebíč: Knihtiskárna Fr. J. Trnky, 2010. [cit. 2012-02-18]. Dostupné na WWW:
    <http://www.benetice.ic.cz/admin/data/file_49514649504650484948324953585256585049.pdf>
  • Wolny, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. IV. Band. Brünner Diöcese. Brno: 1861.
    © Zdeněk Nechvátal