* 28.02.1893, Dobrkovice, okr. Uherský Brod

† 19.10.1938, Vranovská Ves, okr. Znojmo

štábní strážmistr četnictva

ladimír Zásměta se narodil 28. února 1893 v obci Dobrkovice, okres Uherský Brod (dnes okres Zlín). Vyučil se strojním zámečníkem. Byl ženatý a měl 3 děti, dceru a 2 syny.

Do stanice Jevišovice přišel 1. listopadu 1928 z četnické stanice Liliendorf ještě v hodnosti strážmistra.

V roce 1938 byla k ochraně hranic Československé republiky zřízena družstva SOS. Z četnické stanice Jevišovice byla utvořena 2 družstva SOS Jevišovice, která spadala pod velitelství praporu SOS Brno - venkov. První družstvo pod velením štábního strážmistra Vladimíra Zásměty bylo ustaveno pro obvod Čížov, druhé pod velením strážmistra Karla Tojšla pro obvod Vranov nad Dyjí. Tato družstva byla plně akceschopná na svých stanovištích od 21. května 1938. Již 24. června 1938 byla družstva SOS vzhledem k uklidnění mezinárodní situace demobilizována.

K obnovení družstev SOS došlo mobilizací 22. září 1938. O 2 dny později, tj. 24. září 1938, pak došlo k všeobecné mobilizaci. Družstva SOS zaujala opět své původní postavení. Vzhledem k mnichovským událostem se však postupně stahovala do vnitrozemí na nové hranice druhé republiky. Družstvo šstržm. Zásměty se tak stáhlo do prostoru u Jankovského rybníka, kde bylo ubytováno v místní hájence (v katastru obce Pavlice).

Šstržm. Vladimír Zásměta byl zastřelen dne 19. října 1938. Stal se jednou z prvních obětí nacistické okupace Československa. Byl pohřben 21. října 1938 na hřbitově v Jevišovicích za hojné účasti četnictva, příslušníků finanční stráže, hasičstva a místního obyvatelstva.

Polní cesta vedoucí od hájenky u Jankovského rybníka k Vranovské Vsi, asi 300 m od kóty 435. Tato polní cesta vychází z lesa a dále vede k Vranovské Vsi úvozem. Úvoz je 2 m široký, jeho pravý svah je vysoký 1,5 m a levý 80 cm. Na pravém svahu úvozu je trní a švestkové stromořadí. Po obou stranách úvozu jsou pole. Místo se nacházelo za demarkační čárou na československém území.

Podle skutečností zjištěných při vyšetřování, které vedli major četnictva Karel Kopečný z praporu SOS Brno - venkov, vrchní strážmistr František Drobný a vrchní strážmistr Jan Mlénský z četnické stanice Jevišovice:

ne 18. října 1938 konali strážní službu před hájenkou u Jankovského rybníka svobodník v záloze Jan Šebesta a vojín v záloze Vilém Prokeš. O 11. hodině večerní přiblížila se k hájence dvoučlenná říšskoněmecká vojenská hlídka, která byla zajata a odvedena do hájenky. (Zajatá říšskoněmecká hlídka byla propuštěna o den později ve 14 hodin a doprovozena za demarkační čáru.)

Druhý den ráno o 8. hodině byli na hlídku k výškovému bodu 435 vysláni četař v záloze Karel Růžička a desátník v záloze Alois Částek. Tam se setkali s tříčlennou říšskoněmeckou hlídkou a jedním říšskoněmeckým finančním strážníkem. Ti požadovali, aby se hlídka SOS stáhla za demarkační čáru. Členové hlídky SOS sice protestovali, že se nachází na československém území, ale přesto odešli zpět k lesu. Tam byli zaskočeni toutéž říšskoněmeckou hlídkou, která se tázala na osud dvoučlenné hlídky, která se nevrátila předchozího večera. Desátník Částek byl odzbrojen a držen jako rukojmí. Četař Růžička pak byl vyzván, aby nalezl a přivedl ztracenou německou hlídku.

S desátníkem Částkem zůstali na místě 2 němečtí vojíni, třetí vojín spolu s finančním strážníkem odešel. Četař Růžička odešel informovat velitele družstva SOS šstržm. Zásmětu do hájenky u Jankovského rybníka.

Šstržm. Zásměta se na místo dostavil s desátníkem Šebestou asi v 9:15. Četař Růžička zůstal v hájence.

Obě hlídky stály pohromadě v kruhu. Velitelem říšskoněmecké hlídky byl Josef Schimikowski, vojín 14.P.Abw.K.-SS3, který bydlel na Vranovské Vsi. Velitelé se mezi sebou dohadovali. Za tohoto hovoru desátník Částek zpozoroval, že vedle něj stojící německý vojín ustupuje vzad. Protože měl podezření, že ho chce zaskočit, vyrazil mu z ruky pušku. Němečtí vojíni běželi směrem k Vranovské Vsi. Po několika metrech se velitel německé hlídky Schimikowski otočil a vypálil z pušky po desátníku Částkovi, který zalehl k zemi. Druhou ránu vystřelil po svobodníku Šebestovi. Ani jednoho netrefil. Mezitím desátník Částek, který byl do té doby neozbrojen, vzal pušku, kterou předtím vyrazil německému vojínovi, a opětoval palbu na Schimikowskiho. Šstržm. Zásměta a svob. Šebesta se kryli v úvozu cesty, říšskoněmecký vojín Schimikowski se kryl za vozem, který stál na poli. Schimikowski mezitím přeběhl úvoz a dalším výstřelem trefil šstržm. Zásmětu do levého boku. Svob. Šebesta chtěl šstržm. Zásmětovi pomoci. Byl však pod palbou, a proto se rozhodl pro ústup k lesu, kde vsedl na kolo a jel pro pomoc do hájenky. Cestou potkal vrchního strážmistra Františka Křečka, velitele četnické stanice Olbramkostel, a strážmistra Františka Sojku. Tito četníci přijeli na kolech z Olbramkostela do hájenky u Jankovského rybníka. Když se dozvěděli, že šstržm. Zásměta odešel vyjednávat s německou hlídkou, vyrazili za ním. Spolu se svob. Šebestou se pak vrátili k šstržm. Zásmětovi, který již však byl mrtev.

Tělo odnesli do blízkého lesa, kde bylo ohledáno obvodním lékařem MUDr. Ottou Moravcem z Jevišovic. Ten konstatoval smrt následkem vykrvácení. 20. října 1938 byla provedena pitva.

Šstržm. Zásmětovi visel u levého boku služební dalekohled v koženém pouzdře. Střela vypálená vojínem Schimikowskim trefila právě tento dalekohled, který rozbila. Zdeformovaná střela spolu s úlomky dalekohledu vnikla do levého boku, který otevřela silným otvorem asi o velikosti dvacetikoruny, přičemž rozdrtila levou kost pánevní a zasáhla stehenní tepnu. V důsledku toho šstržm. Zásměta vykrvácel ve velmi krátké době do dutiny břišní.

Nahoru

Fotografie a článek, věnující se instalaci pamětního kříže dne 18. října 2009 klubem vojenské historie Hraničářský pluk 19, naleznete na stránkách Četnické stanice Jehnice.

na stránku Četnická stanice

zpět na historie Pavlic