ž do roku 1884 patřily Pavlice do obvodu četnické stanice Jevišovice (něm. Jaispitz), která byla zřízena již 15. srpna 1869. Četnická stanice v Pavlicích (něm. Paulitz) byla zřízena k 1. lednu 1884 se stavem jednoho muže. Sídlo četnické stanice se nacházelo v domě č.p. 1. Do obvodu této stanice náležely obce Pavlice (něm. Paulitz), Vranovská Ves (něm. Frainersdorf) s osadou Hostěrádky (něm. Fischhäusel), Ctidružice (něm. Schidrowitz), Grešlové Mýto (něm. Gröschlmauth), Blanné (něm. Blann), Prokopov (něm. Prokopsdorf), Jiřice (něm. Irschitz) a Boskovštejn (něm. Boskenstein).

Prvním četníkem byl strážmistr Jan Hladký, který zde vykonával službu do 31. prosince 1893. Od 1. prosince 1894 došlo k zesílení stanice na stav tří mužů.

Od 1. ledna 1896 byla četnická stanice přeložena z Pavlic do Vranovské Vsi, a to následkem rozšíření tamních keramických továren. Do obvodu této stanice náležely obce Pavlice, Vranovská Ves s osadou Hostěrádky, Olbramkostel (něm. Wolframkirchen) s nádražím, Kravsko (něm. Krawska) s tamní továrnou, Plenkovice (něm. Plenkowitz), Mramotice (něm. Mramotitz), Kasárna (něm. Kasern), Citonice (něm. Edmitz) a Žerůtky (něm. Scherutka). Jelikož v tehdejší době bylo velmi rozšířené tuláctví, byla důležitým objektem dozoru četníků také „Říšská silnice“, která byla v té době hojně využívána povozy.

Od počátku svého působení ve Vranovské Vsi do 30. června 1905 sídlila četnická stanice v domě č.p. 18. Od 1. července 1905 do června 1938 pak v domě č.p. 13. V červenci 1938 byla stanice přestěhována do nových místností v budově č.p. 49 zakoupené státem pro účely četnictva.

Dne 1. března 1913 došlo k další změně v obvodu četnické stanice. Byla totiž zřízena nová Četnická stanice v Kravsku, do jejíhož obvodu připadly obce Kravsko s továrnou, Plenkovice, Mramotice, Kasárna, Citonice a Žerůtky.

Zprávu o vzniku Československé republiky přijalo ve většině obcí v obvodu četnické stanice místní české obyvatelstvo s radostí. Ne tak ovšem obyvatelstvo národnosti německé, které převažovalo ve Vranovské Vsi a Hostěrádkách. Považovali se za součást Německého Rakouska a stejně jako zbytek obyvatel jižní Moravy německé národnosti se hlásily k nově vytvořené provincii Německá jižní Morava.

Četníci německé národnosti se podřídili bývalému veliteli četnického oddělení č. 3 ve Znojmě, rytmistru Petrovičovi, který se stal velitelem četnictva Německé jižní Moravy a vypověděl poslušnost zemskému četnickému velitelství v Brně. Němečtí četníci ze stanice Vranovská Ves, velitel stanice strážmistr II. třídy Richard Morbitzer a četník na zkoušku Pavel Melchert, byli v předstihu informováni německým obyvatelstvem o blížícím se příchodu čs. armády, prchli do lesa, aby posléze překročili hranici do Rakouska. Téhož dne dopoledne 11. prosince 1918 dorazili do Vranovské Vsi vojáci čs. armády, kteří odzbrojili „Volkswehr“, rozestavili stráže a nařídili odevzdání všech střelných zbraní. Vojáci byli ubytováni na četnické stanici až do příchodu čs. četnictva 19. prosince 1918. Bezpečnostní poměry již zůstaly klidné.

Četnická stanice zajišťovala bezpečnost v obvodu. Nejčastěji se četníci museli potýkat s takovými trestnými činy jako byly např. žebrota, tuláctví, krádeže, znásilnění, vraždy atp. Kromě toho četnická stanice dostávala od okresního úřadu Znojmo oznámení o konání kulturních a společenských akcí pořádaných v té době aktivně činnými spolky s požadavkem na zajištění bezpečnosti a pořádku. Dále např. zasílal okresní úřad na vědomí přípisy týkající se rušení a obnovování živností v obvodu stanice.

Od 1. listopadu 1924 byl zvýšen stav četnické stanice na čtyři gážisty bez hodnostní třídy. 1. ledna 1926 pak došlo ke snížení stavu na tři gážisty bez hodnostní třídy.

Ve 30. letech dochází k postupnému nárůstu národnostních konfliktů mezi německým a českým obyvatelstvem zejména ve Vranovské Vsi, kde se začaly objevovat nakreslené hákové kříže a kde byla roku 1936 založena místní organizace Sudetendeutsche Partei.

Po nařízení mobilizace dne 21. května 1938 byli štábní strážmistr Richard Mlénský a strážmistr Josef Šíma odveleni k pohotovosti SOS na hranice s Rakouskem.

Po mnichovské dohodě z přelomu září a října 1938 byla smíšená území vydána Německu. Nastalo všeobecné stěhování a útěk Čechů ze smíšeného znojemského území. Stěhovali se do krajů, jež měly zůstat nadále Československu. Když bylo úředně potvrzeno, že Pavlice nebudou obsazeny, nastěhovalo se do obce 37 rodin ze zabraného území. Do konce roku 1939 se počet přistěhovaných rodin zastavil na počtu 49.

Dne 7. října 1938 zastavila Četnická stanice Vranovská Ves svou činnost z rozkazu okresního četnického velitelství ve Znojmě. Veškeré důležité protokoly a spisy byly odeslány na Četnickou stanici Jevišovice (něm. Jaispitz). Kancelářský a kasárenský inventář byl převezen do Pavlic. Četnická stanice tak byla evakuována z Vranovské Vsi do Pavlic, protože obec Vranovská Ves s osadou Hostěrádky byla připojena k Říši (landrát Znojmo).

9. října 1938 se z Vranovské Vsi evakuovali čs. četníci do Pavlic, kde byla zřízena „Četnická prozatímní stanice Pavlice“. Spolu s četníky přišli do Pavlic také členové finanční stráže a vojáci. Ještě týž den byla Vranovská Ves zabrána německým vojskem.

V říjnu 1938 byla zřízena a 17. října zahájila svou činnost „Četnická prozatímní stanice Pavlice“. Byla ubytována v Pavlicích v domě č. p. 124 (majiteli domu č. p. 124 Stanislav a Ludmila Brabencovi) a její obvod v samém počátku tvořila pouze obec Pavlice. Stav četnické stanice byl posílen na osm mužů.

17. října 1938 byly v obci označeny říšské hranice. Při jejich vytyčování dne 19. října 1938 došlo u Vranovské Vsi ke střetu hlídky SOS s říšskoněmeckou hlídkou. V přestřelce byl zabit štábní strážmistr Vladimír Zásměta.

Dnem 1. 11. 1939 na rozkaz Zemského četnického velitelství Brno byla Četnická stanice Pavlice přeměněna na definitivní četnickou stanici. Příslušný poštovní úřad, telefonní úřad a železniční stanice byly v obci Grešlové Mýto. Rozkazem Zemského četnického velitelství Brno ze dne 4. 1. 1940 č. j. 9117/39 byly do služebního obvodu Četnické stanice Pavlice, politický okres Moravské Budějovice přikázány obce Boskovštejn z obvodu Četnické stanice Hostim a obec Grešlové Mýto z obvodu Četnické stanice Blížkovice. Dále k obvodu této četnické stanice náležely samoty: cihelna u Boskovštejna, dvůr Pavlice Velkostatku Jevišovice, hájovna Jankovec, mlýny Mírovec a Pustý a rovněž Celní úřad v Pavlicích (umístěný na konci obce směrem k Vranovské Vsi), státní (protektorátní) hranice u Pavlic a u Vranovské Vsi v celkové délce 10 km a státní silnice (Znojmo – Praha). Rozloha obvodu stanice činila 21 km², celkový počet obyvatel staničního obvodu se pohyboval kolem 1764, převážně Čechů – zemědělců, dělníků a drobných živnostníků.

Agendu četnické stanice tvořily úřední knihy, spisové pomůcky, spisy manipulované podle jednacího protokolu obyčejného, spisy důvěrné a spisy pátrací. Vyřízené spisy byly ukládány podle ročníků a do svazků po sto kusech. Každý svazek byl opatřen páskou s vyznačením prvního a posledního čísla jednacího uloženého ve svazku a rok spisu. Spisy důvěrné se manipulovaly stejným způsobem, avšak odděleně. Podle poznámek učiněných v podacích protokolech obyčejných tvořila četnická stanice věcné fascikly např. požární ochrana, protiletecká ochrana, atp. Způsob vedení kancelářské agendy včetně skartačního řízení byl dán ustanoveními Jednacího řádu četnictva I. - III., Praha 1928 (skartace spisů = § 3, II. díl). Skartační lhůta pro spisy nepotřebné byla 8 let, pro účetní a hospodářské záznamy a doklady 10 let, pro spisy jednající o ubytování stanice 15 let.

Každá četnická stanice byla povinna vést technická data o obvodu, která zahrnovala mimo jiné i náčrtek obvodu četnické stanice. Běžné služební informace byly předávány i prostřednictvím tzv. „služebních lístků“ na čtvrtarchu. Jednalo se např. o dožádání provedení úkonu jinou četnickou stanicí (nejčastěji zjištění výpovědi osoby, bydlící mimo její obvod), informování velitele stanice o provedení kontroly okresním velitelem četnictva, rozkazy okresního velitele (např. o změně stavu mužstva) apod.

Úřední řečí byla zpočátku existence četnické stanice čeština, zhruba od roku 1940 je jako úřední jazyk používána výhradně němčina.

Náplň činnosti četníků tvořily zejména pochůzky v obvodu. Tak např. 13. 2. 1939 vykonávaly obchůzkovou činnost štábní strážmistr Josef Polák, strážmistr Ferdinand Churý a strážmistr Ladislav Válek. Pohotovost na četnické stanici držel strážmistr František Petr.

Štábní strážmistr Josef Polák vykonával obchůzku ke střežení státní hranice od 9 do 21 hodin s 3-hodinovým odpočinkem po trase Grešlové Mýto (9:20 – 9:50), nádraží Grešlové Mýto (10:20 – 10:40), po státní hranici (10:50 – 13:10), kaplička (13:10 – 13:20), Pavlice (13:40 – 17, v tom 3 hodiny odpočinku, čís. jedn. 332, 335), státní silnice (17 – 18), 0 – 5 polní cesta (19:20 – 20:15)

Strážmistr Ferdinand Churý od 10 do 22 hodin s 3-hodinovým odpočinkem obchůzku silniční po trase státní silnice ke Grešlovému Mýtu, státní silnice k celnímu úřadu, okresní silnice k Boskovštejnu, Pavlice (čís. jedn. 333, 253, 334), státní silnice ke Grešlovému Mýtu, okresní silnice k Boskovštejnu.

Strážmistr Ladislav Válek od 20 do 8 hodin ráno 14. 2. s 3-hodinovým odpočinkem obchůzku ke střežení státní hranice po trase kóta 435 (20:55 – 21), po státní hranici (21:15 – 23:30), kóta 407 (23:30 – 23:40), 0 -7 polní cesta (0:00 – 0:50), hájovna Jankovec (0:50 – 1:05), dvůr Pavlice (2:15 – 5:35, v tom 3 hodiny odpočinku), celní úřad (6:20 – 7), státní silnice (7 – 8).

Nejčastěji museli řešit přestupky [např. krádeže, proti bezpečnosti těla, živnostenskému řádu, bezpečnosti majetku, silniční (jako perličku vybírám záznam ze staniční služební knihy: Karel Ježek z Pavlic byl pokutován 10 K pro jízdu na kole po levé straně silnice) apod.], méně často pak zločiny (zpronevěra, nebezpečné vyhrožování).

Na rozkaz Zemského četnického velitelství Brno ze dne 14. 9. 1942 č. j. 14537/42 byla stanice přemístěna dnem 30. 9. 1942 z Pavlic do Grešlového Mýta (dům č. p. 57). Ostatní náležitosti četnické stanice (poštovní úřad, telefon, příslušnost k politickému okresu atd.) se nezměnily.

Četnická stanice existovala po dobu okupace, zrušena byla v roce 1945, kdy po osvobození v květnu 1945 byla ve Vranovské Vsi zřízena stanice Sboru národní bezpečnosti (jako nového bezpečnostní orgánu republiky), jehož sídlem byl dům č.p. 49. Veškerý inventář a spisový materiál byl sem převezen ze zrušené četnické stanice v Grešlovém Mýtě. Svou činnost stanice zahájila 15. května 1945.

Nahoru

na stránku Velitelé a mužstvo četnické stanice

zpět na historie Pavlic