tisk domů


Pavlice 1945-1989


K rátce po skončení války nastalo stěhování do pohraničních oblastí, odkud byli Němci odsunuti. Celkem se z Pavlic odstěhovalo 165 obyvatel.

Dne 10. 5. 1945 byl ustanoven první národní revoluční výbor a převzal ihned po odchodu Němců správu obce. 28. června 1945 byl ustanoven úřední MNV (místní národní výbor).

V r. 1946 byla provedena pozemková reforma. Pavlický dvůr byl úplně rozparcelován. Obec Pavlice obdržela 75 ha orné půdy, která byla rozdělena mezi zdejší zemědělce. Obec Boskovštejn dostala 12 ha.

Po „vítězném“ únoru 1948 stranická organizace řídila politickou a hospodářskou činnost v obci. Dne 3. března 1948 byl ustanoven první akční výbor. Sociálně demokratická strana se spojila s KSČ. Národně socialistická strana v obci zcela zanikla, stejně jako Československá strana lidová, které však byla povolena obnova činnosti v r. 1969. V obci v rámci Národní fronty fungovaly společenské organizace: Svaz požární ochrany, Tělovýchovná jednota Sokol, Český myslivecký svaz, Český svaz žen, Český červený kříž, dohlížecí výbor Jednoty, Socialistický svaz mládeže, rodičovské sdružení, Český svaz zemědělců a Svazarm.

Již v květnu 1948 uplatňuje MNV Pavlice právo na zábor Orlovny. Likvidace spolku byla dokonána 17. září 1952, kdy byl spolek Katolický a lidový dům (Orel) v Pavlicích rozpuštěn výměrem ONV Znojmo s odůvodněním, že „Spolek Katolický a lidový dům se sídlem v Pavlicích nevyvíjí žádnou činnost, která by přispívala k výstavbě socialismu v naší vlasti, takže jeho další existence dle zák. č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organisacích a shromážděních není odůvodněna.“ Veškerý nemovitý majetek spolku připadl Československému státu zastoupenému MNV Pavlice.

22. listopadu 1948 byla uspořádána oslava 52. narozenin prezidenta Klementa Gottwalda v místní sokolovně. Na této slavnosti byl prezident Klement Gottwald jmenován čestným občanem obce Pavlice.

1. ledna 1949 byla zavedena autobusová doprava na lince Pavlice - Znojmo.

1. května 1949 byl zaveden obecní rozhlas.

V roce 1950 byla v naší obci zřízena u MNV oddací síň, protože naše obec byla určena jako matriční obvod. Oddací síň byla nejprve v místní národní škole, v r. 1956 pro nedostatek místa ve škole se přestěhovala do domu č.p. 1, odkud potom v r. 1959 se přestěhovala do nové budovy MNV č.p. 90.

Od r. 1949 zavírají místní živnostníci pod státním nátlakem své živnosti, zejména v důsledku zvyšování daní, popř. jsou jejich podniky znárodňovány. Následkem zvýšení daní se vzdali svého řemesla obuvník Karel Runkas, obuvník Alois Okřina, obuvník Jaroslav Brabec, brašnář František Přibil. Továrna kožeprůmysl Antonín Vybíral byla znárodněna a převzata n. p. Gala. Koloniální obchod Jiřího Palána byl změněn na družstvo Svornost, řeznictví Cyrila Herbera pak na národní podnik Masna. Rozhodnutím MNV byly hostince Ferdinanda Svobody a Arnošta Myslíka od 1. ledna 1953 zavřeny a v hostinci Karla Zejdy byla otevřena Svornost. Hostinec u Myslíků byl zanedlouho znovu otevřen. Spořitelní a záloženský spolek byl převzat k 1. lednu 1953 Státní spořitelnou ve Znojmě. Spořivost v obci značně poklesla.

Většina lidí pracuje v zemědělství. Národní podnik Gala zaměstnává v kožedělném průmyslu 25 mužů a 44 žen a má jednoho úderníka. Dále je v obci státní kamenolom, který zaměstnává 12 mužů z Pavlic a okolních obcí, prodejna obuvi Jas, dva obchody družstva Svornosti a několik živnostíků.

Ale už v prosinci 1951 byl jeden obchod Svornosti zrušen a v lednu 1952 byl ukončen provoz n. p. Gala. Veškeré zařízení bylo převezeno a dělníci až na několik jedinců dojíždí do Galy ve Znojmě. V budově po n. p. Gala byla otevřena Rohožkárna – lidové družstvo Pavlice, kde bylo zaměstnáno asi 20 žen a několik mužů. Tato poměrně těžká práce byla velmi špatně placena a několik žen onemocnělo, stěžujíce si na revma v rukou.

JZD v Pavlicích, přestože již v r. 1951 byl ustaven přípravný výbor, nevyvíjelo žádnou činnost. Rolníci nechtěli do JZD vstupovat. Proto bylo vydáno vládní nařízení, kterým byl zaveden pořádek v lístkovém hospodaření, na základě čehož zemědělci, kteří nesplnili předepsané dodávkové úkoly, neobdrží lístky na cukr, mýdlo a šatenku. Samozřejmě byly předepsané dodávky často větší, než mohli rolníci plnit. Postižených zemědělců tak bylo větší procento. Dodávky se hodnotily čtvrtletně, což rada MNV na své poslední schůzi dne 31. března provedla a řada zemědělců, kteří nesplnili čtvrtletně jim předepsané dodávky, neobdrželi na příští čtvrtletí lístky na cukr, mýdlo a šatenku. Nesplnění dodávek mělo rovněž vliv na povolení domácích porážek a zemědělcům, kteří dodávkové úkoly nesplnili ani náhradním plněním, nebyla ONV porážka povolena.

V březnu 1952 zabrala H.D. ze Znojma Pavlický dvůr, který adaptovala a zřídila v něm družstevní dokrmnu mladého skotu. Koncem tohoto měsíce bylo již ustájeno 93 kusů hovězího dobytka.

Státní lom zavádí v dubnu 1952 elektrické vedení, jak pro světlo, tak i pro pohon z vlastního transformátoru. Denně se lomě drtilo 100 m3 i více štěrku. Při rozšíření lomu byli zabrány Správou státních silnic na štěrkovnu pozemky od Brabence St., Jeřábka A., Fischera F., Paulové A. a Kříže K. Za postoupení pozemků dostali peněžitou náhradu.

2. září 1952 vyskytla se v obci slintavka a kulhavka. Postupně se rozšířila po celé obci, což mělo za následek uzavření obce a zákaz zapřahání kravských potahů a jakéhokoliv pasení dobytka. Obec byla úředně otevřena 14. října 1952.

28. prosince 1952 bylo ustaveno JZD III. typu v čele s předsedou Josefem Bartejsem. Většina místních rolníků se bránila vstupu do JZD, které mělo v té době jen 6 členů. Na MNV za účasti zástupce SNB byly sepsány protokoly se zemědělci, kteří nesplnily své dodávkové kvóty. Tresty pro ně byly různé, např. Bohdálek Oldřich, který státu v roce 1954 nedodal 30q obilí a některé ostatní zemědělské produkty, byl lidovým soudem ve Znojmě odsouzen ke 3 měsícům vězení a k peněžité pokutě 1000 Kčs nepodmíněně.

JZD bylo pro špatné hospodaření v červenci 1953 rozpuštěno. Členové si rozebrali pozemky a dobytek a nadále hospodařili soukromě. Znovu ustanoveno bylo JZD 5. září 1955. Tentokráte byli ovšem rolníci nuceni vstupovat do JZD i proti své vůli. Výmluvný je zápis v obecní kronice z dubna 1956, kde se uvádí „MNV zajistil usedlost zemědělce Karla Bohdálka č. p. 76. Jmenovaný není schopen sám hospodařit a proti JZD se staví záporně. Předává tedy svoji usedlost dobrovolně JZD, do dvou měsíců si najde zaměstnání a vystěhuje se z obce. Předem však provede právní přepis usedlosti na JZD Pavlice.“ Poslední rolníci vstoupili do JZD 16. srpna 1957, a tak se Pavlice staly 20. socialistickou obcí v okrese Znojmo.

K 1. červnu 1953 byly po 13 letech zrušeny potravinové lístky (tzn. zrušení vázaného trhu) a byla provedena měnová reforma. Každý občan republiky dostal směnit 300 Kčs ve staré měně na novou v poměru 5:1 tj. dostal v nových penězích 60 Kčs. Veškeré další peníze byly směněny v poměru 50:1, tj. za 50 Kčs starých 1 Kčs nová (týkalo se peněz uložených doma). Vklady u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5:1, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, ty do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1.

„Kdo měl tedy uloženy peníze v bance, o mnoho nepřišel, ale doplatili na to právem vesničtí kulaci a křečkové, kteří naší vládě nedůvěřovali a hromadili kapitál doma. Tím, že se snížily ceny a zvýšily platy, zvedla se životní úroveň všech pracujících.“

Ve skutečnosti však v průměru došlo ke směně 35:1, přičemž změna cen byla zhruba 10:1 až 5:1. V důsledku této reformy tedy ještě více poklesla životní úroveň a kupní síla obyvatelstva, což se odrazilo na síle celé československé ekonomiky. Mzda dělníka se pohybovala podle povahy práce od 30 do 50 Kčs za 1 pracovní den.


Staré a nové ceny spotřebního zboží:
druh množství nová cena v Kčs stará cena vázaná v Kčs stará cena volná v Kčs
cukr 1 kg 17,- 17,- 170,-
chleba 1 kg 2,80 8,- 16,-
máslo 1 kg 44,- 78,- 450,-
maso 1 kg 25 - 40 60 - 80 180 - 250
mléko 1 l 2,- 4,10 10,-
mouka hladká 1 kg 5,- 14,- 36,-
mouka hrubá 1 kg 6,- 17,- 48,-
pivo 1 láhev 0,80 - 4,-
rohlík 1 ks 0,40 1,50 3,-
sádlo 1 kg 36 - 40 65,- 450,-
salám 1 kg 23 - 36 64 - 75 250 - 350
vejce 1 ks 1,10 - 1,70 2,50 - 5 7 - 10
cigarety 10 ks 1,80 - 10,-
košile 1 ks 70 - 100 200 - 250 600 - 700
dámské šaty 1 ks 200 - 300 500 - 1200 1500 - 2500
panský oblek 1 ks 450 - 530 2300 - 3000 5000 - 6000
boty pánské 1 pár 100 - 120 400 - 450 700 - 1400
jízdní kolo 1 ks 400 - 1000 - 3500 - 5000
radiopřijímač 1 ks 950 - 2100 - 5000 - 12000
gramofon 1 ks 650 - 700 - 2500 - 3000
ČZ 175 1 ks 7 500,- - 60 000,-
Jawa 250 1 ks 12 000,- - 120 000,-

V červenci 1954 bylo zřízeno zdravotní střediskou u Karla Muchy. Jedenkrát týdně dojížděl do Pavlic jevišovický doktor Reich.

29. června 1955 navečer přijelo do obce 6 vozů kočujících cikánů v počtu 66 osob. Tito se usadili na hřišti u lomu a druhý den opět odcestovali směrem na Znojmo. Sbor požárníků a členové SNB drželi v obci po celou noc hlídku, aby nedošlo k případnému vykradení některé ze zemědělských usedlostí nebo rodinného domku.

4. října 1959 byla slavnostně otevřena nová budova MNV (dnešní OÚ).

V září 1960 byla vybudována silnice od MNV a mateřské školky vedoucí kolem hřbitova do dolní části obce.

Dne 19. 2. 1961 konala se prvá oslava „Uvítání malých občánků do života“. O tuto oslavu projevila velký zájem celá místní veřejnost. Rada žen podarovala maminky novorozeňat pěknou kytičkou a věcným dárkem. Svým programem přispěli i místní Pionýři. Snímky z této oslavy pořídil ředitel místní školy Chlápek.

3. září 1962 byla otevřena nová mateřská škola. Na zahájení a uvítání školáčků uspořádalo žactvo základní školy na letním cvičišti u mateřské školy zábavný program. Zahajovací projev učinil ředitel školy František Chlápek.

17. července 1963 byl založen „Spolek ovocnářů a zahrádkářů“ s počátečním stavem 22 členů. Tento spolek si vytyčil za cíl pozvednout úroveň zahradnictví a ovocnářství v obci. Předsedou byl zvolen Miloš Procházka.

Kino MNV hrávalo pravidelně v sobotu a v neděli. Návštěva však byla velmi malá a tržby nestačily ke krytí režijních nákladů. Schodek vyrovnávalo ONV. Pro stále klesající návštěvnost kina se rada MNV rozhodla činnost kina zastavit od 1. července 1964.

Zajímavé jsou údaje o vývoji počtu osobních automobilů v obci. Ještě před druhou světovou válkou byly v obci dle pamětníků auta dvě. Jedno vlastnil farář Josef Vaněk, druhé obchodník Antonín Emr. K 1. lednu 1965 jsou v obci 4 automobily, v r. 1968 pak již 15 a koncem r. 1970 bylo aut 24.

V r. 1965 byl vybudován na potoce V Hrázce směrem na Žleby nový rybník o rozloze téměř 1 ha. Rybník má hráz 100 m dlouhou a může zadržet asi 8 000 m3 vody.

U Blažkovského rybníka byl v tomtéž roce demontován větrník, který zde byl postaven správou bývalého jevišovického velkostatku někdy kolem r. 1910 a který sloužil k čerpání vody do Pavlického dvora, protože se již po několik roků nepoužíval a byl v havarijním stavu.

21. srpna 1968 obsadila vojska varšavské smlouvy Československo. Dle kroniky Pavlicemi tanky a obrněné vozy Rudé armády pouze projížděly, aniž by zastavovaly. Podle pamětníků ovšem byl na Svatém kopečku na pár týdnů zbudován tábor RA. Místní, kteří se dostali do blízkosti tábora, nejčastěji když chtěli obdělávat svá pole, byli vraceni zpět do vesnice. Vojáci pro svou obživu sesbírali lán pole brambor. Vajíčka a slepice si pak brali z nedaleké drůbežárny.

V prosinci 1968 byla dokončena výstavba čerpací stanice pohonných hmot. Provoz byl zahájen v lednu 1969.

V r. 1969 obnovila svoji činnost v obci Československá strana lidová. Pavlická organizace ČSL sdružovala i členy z okolních obcí, a to Ctidružic, Grešlového Mýta a Lesné.

V prosinci 1969 bylo zřízeno zdravotní středisko z bývalého bytu v budově mateřské školky. Dosavadní místnost v domě paní Muchové již nevyhovovala tomuto účelu.

Od 1. prosince 1970 byla naše obec znovu přidělena k poštovnímu úřadu v Grešlovém Mýtě.

V průběhu srpna 1974 byl vybagrován rybník v dolní části obce („Dolňák“), který sloužil jako požární nádrž, a v září, říjnu a listopadu byly vybetonovány jeho břehy.

V 70. letech byla položeno vodovodní potrubí, zbudována kanalizace a chodníky.

V této době se také velice dařilo hokejistům Sokola Pavlice, kteří se stali přeborníky okresu.

11. března 1976 se konala v budově okresního stavebního podniku ve Znojmě porada výborů základních organizací strany z Pavlic a Grešlového Mýta, za účelem vytvoření jednoho národního výboru společného pro obě obce se sídlem v Pavlicích. 4. srpna došlo k předání finančních materiálů a prostředků a bankovní účet obce Grešlové Mýto byl zrušen. 1. září byl předán zbytek materiálů. 22. října se uskutečnily první volby do společného národního výboru, který čítal 23 poslanců, 15 z Pavlic a 8 z Grešlového Mýta. Ustavující zasedání proběhlo 12. listopadu v sokolovně. Předsedou MNV byl zvolen Miloš Procházka. Dále došlo ke zvolení členů 4 komisí, a to finanční, ochrany veřejného pořádku, kulturní a komise pro mládež. V letech 1976 - 1989 tak patřila pod MNV Pavlice i sousední obec Grešlové Mýto, která má opět samostatný obecní úřad od r. 1990.

Razítko MNV Pavlice 22. září 1976 byly zrušeny oddací síň a matriční obvod u pavlického národního výboru. Veškeré matriční doklady byly převezeny do Blížkovic.

Usnesením členské schůze základní organizace strany ze dne 20. prosince 1976 bylo Jednotné zemědělské družstvo v Pavlicích sloučeno s Jednotným zemědělským družstvem "Družba" se sídlem v Blížkovicích jako družstvem přejímajícím k 1. lednu 1977.

V květnu 1978 byl vydán první „Zpravodaj obcí Pavlice - Grešlové Mýto“, seznamující občany s děním v obou obcích. Vycházel pak 5x - 6x ročně až do prosince 1989.

8. července 1978 byla po třech letech výstavby slavnostně otevřena prodejna spotřebního družstva Jednota. A již v následujícím měsíci v noci z 28. na 29. srpna byla neznámým pachatelem poprvé vykradena. Za první rok svého fungování byla vykradena celkem třikrát.

V květnu 1979 započala výstavba zdravotního střediska vedle budovy mateřské školky. Tato stavba byla dokončena a zprovozněna 29. května 1981.

Dne 19. října 1982 byla provedena kolaudace velkokapacitního teletníku pro 1550 kusů hovězího dobytka. Donedávna se využívala jako výkrmna prasat.

Dne 5. prosince 1984 se konala na národním výboru porada k výstavbě busty národního umělce, akademického sochaře a pavlického rodáka Karla Pokorného. Busta byla odlita z bronzu akademickou sochařkou Sylvou Lacinovou z Brna, která byla žákyní Karla Pokorného.

V r. 1985 dochází k integraci MNV Vranovská Ves pod MNV Pavlice. Do 2. prosince byla předána veškerá agenda i s majetkem do Pavlic.

V r. 1986 začala výstavba vodovodního přivaděče v úseku Ctidružice - Jevišovice od hlavního řádu Vranov - Dukovany. Na tento přivaděč jsou napojeny i Pavlice.

Dne 5. května 1987 byla otevřena nová budova MNV a požární zbrojnice, která byla postavena v letech 1984 - 1987 nákladem 1 940 000 Kčs. V budově se nachází 3 garáže pro požární techniku, kanceláře NV, schůzová místnost a sklady. Budova se používala do r. 1992, kdy byla prodána. Od zaří 2008 patří firmě Renost, která se zabývá výrobou pojezdových koleček. Obecní úřad se vrátil do své dřívější budovy. Stejně tak zbrojnice, která je opět v dolní části obce u vodní nádrže. Do provozu uvedena v r. 1997.

Události 17. listopadu 1989 proběhly v Pavlicích klidně.

Nahoru


zpět na historie Pavlic


Prameny:
  • Kronika obce Grešlové Mýto (1945-1985). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Grešlové Mýto, ev.č. 166.
  • Kronika obce Pavlice (1924-1964). SOkA Znojmo, fond Archiv obce Pavlice, ev.č. 558.
  • Kronika obce Pavlice (1965-1982). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Pavlice, ev.č. 559.
  • Kronika obce Pavlice (1984-1988). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Pavlice, ev.č. 559.
  • Kronika obce Vranovská Ves (1948-1985). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Vranovská Ves, ev.č. 842.
    © Zdeněk Nechvátal