Autorem následujícího textu je Dr. Bohumír Riedl, který v roce 2001 sepsal vzpomínky na svého otce. Fotokopii dokumentu poskytl pan Vítězslav Vítek.
* 3.9.1897, Vranovská Ves, okr. Znojmo
† 8.3.1979, Znojmo
vrchní strážmistr četnictva
ohumír Riedl se narodil 3. září 1897 v obci Vranovská Ves. Jeho rodiče měli pekařství a malé hospodářství. Otec Jan (20.5.1861-11.2.1931) byl Rakušan s německou národností. Matka Terezie (9.9.1863-20.5.1938) byla Češka, rozená Veselá z Nových Syrovic. Měl 2 sourozence, bratra Emericha a sestru Pavlínu. Protože byli ze smíšeného manželství, od dětství se dovedli slovem i písmem vyjadřovat v obou jazycích. Základní školu navštěvovali ve Vranovské Vsi, která zde byla německá. Stejně tak celá obec považovala se za německou, ale patřila do české farnosti v Pavlicích. Po absolvování základní školy se rodina národnostně rozděluje. Emerich a Pavlína mají národnost německou, Bohumír po matce si ponechává národnost českou.
Bohumír Riedl odchází do české Pokračovací školy v Moravkých Budějovicích, kde se vyučil v letech 1912 - 1915 strojním zámečníkem v továrně na zemědělské stroje u firmy Bratři Smrčkové. Protože roku 1914 vypukla první světová válka, byl po vyučení od června 1915-1918 „komandován“ na nucenou práci do muniční továrny Wöllersdorf v Rakousku. V roce 1916 byl odveden ve Znojmě a dále ponechán na místě ve jmenované továrně. V únoru 1918 ovšem musel narukovat. Nastoupil vojenskou službu u tehdejšího pěšího pluku č. 99 ve Znojmě a s plukem byl odeslán v červnu 1918 na italské bojiště, kde setrval až do konce října 1918. Zde utrpěl otravu plynem. Po válce se vrátil domů k rodičům do Vranovské Vsi a dlouho se léčil z této otravy. Po uzdravení od r. 1919 nastoupil jako strojní zámečník v parním mlýně a pile u bývalé firmy Václav Radovský v Šumné, kde pracoval až do r. 1922. Pak ještě pracoval r. 1923 ve mlýně v Plavči u Jaroslava Soukupa a na Pile v Bojanovicích.
V r. 1924 byl přijat k četnictvu. 15.10.1924 vykonal přísahu na Zemském četnickém velitelství v Bratislavě, v letech 1924-1925 prodělal na četnickém doplňovacím oddělení odborný výcvik. Pak již následovala praxe na různých četnických stanicích.
Dne 12.června 1928 uzavřel sňatek s Marií Auerovou z Jevišovic. R. 1932 se jim narodil syn Bohumír.
Celé předválečné období Československé republiky pracoval na Slovensku ve službách Zemského četnického velitelství v Bratislavě až do jara roku 1939.
- 1925 je zařazen k četnickému útvaru do Žiliny, po krátkém působení přechází na četnickou stanici Stará Bystrica (u Žiliny)
- 1931 Očová, okr. Zvolen
- 1934 Báhoň, okr. Trnava
- 1936, 1937 Bratislava, kam se vrací do „Hodnostní školy“ pro výcvik velitelů stanic
- 1937 Trstená na Oravě u polských hranic do 15.3.1939 Jako česká rodina museli opustit Slovensko. Přestěhovali se do Jevišovic. Zemské četnické velitelství v Brně ho přidělilo na Moravu.
- 1939 Domamil, okr. Mor. Budějovice
- 15.2.1940 přejímá četnickou stanici v Pavlicích.
Po strastiplném putování vrátil se mezi své vrstevníky, do domova svého mládí. „Přišel mezi své a oni ho poznali.“ Je druhá světová válka, fašistický teror se stupňuje. Obyvatelé v Pavlicích mu věří. Je to jeho farnost z dětství. Setkává se se svou rodinou. Mezi Vranovskou Vsí a Pavlicemi je hraniční závora. Obyvatelé Vranovské Vsi náleží k Velkoněmecké říše a mohou volně chodit do Pavlic. Češi z Pavlic do Vranovské Vsi ale takto volně chodit nemohou. Hraniční závoru střeží Němci. Ze strany fašismu byl vrchní strážmistr Riedl vystavován nátlaku. Ve Vranovské Vsi má jeho rodina národnost německou. Útoky se stupňují a zesilují, a to ze strany německých kontrolních orgánů. Německá fašistická ideologie chce dokázat, že toto území patří Germánii i s obyvateli, nikoli Slovanům, bojují o každého člověka.
Nebezpečnému životu a přísné kontrole podléhali rolníci, mlékárny, obchody s potravinami, řezníci s masnými výrobky a mlynáři (mlýn Korecký v Prokopově, mlýn Soukupův v Boskovštejně). Pokud v kontrolních orgánech byl Rakušan, bylo to ucházející, horší, když se objevil říšský Němec. Než se kontrolní komise vydala na obchůzku obcí do jednotlivých usedlostí, připravily se pro ně na četnické stanici bohaté mísy jídel, aby se nic nenašlo. Každý zatajený malý pytlík mouky schovaný v obilí byl zločinem proti Velkoněmecké říši. Všude vylepené plakáty oznamovaly, kolik lidí bylo zastřeleno, popraveno a zbaveno práv a odsouzeno zastřelením německými soudy. Dále byla v oknech vylepená písmena V (Viktoria – vítězství) ŘÍŠE VÍTĚZÍ NA VŠECH FRONTÁCH PRO EVROPU!
Naši lidé totálně nasazení v Německu prchali před bombardováním a doma se tajně ukrývali. Německé úřady tyto osoby hledaly. Z Německa uprchl i PhDr. Vědomil Vildomec z Boskovštejna, který se ukrýval u rodičů. Německé úřady po něm intenzivně pátrali. Vrchní strážmistr Riedl jako velitel četnické stanice byl vyrozuměný německými úřady o započaté pátrací akci. Zavčas vzkázal panu řídícímu Vildomcovi, ať se syn schová mimo dům po čas, kdy bude probíhat domácí prohlídka.
Další událostí, kterou musel vrchní strážmistr Riedl řešit, bylo sestřelení amerického letce německou stíhačkou u boskovštejnského lesa v blízkosti silnice Jevišovice-Boskovštejn. Po domluvě s jevišovickým hrabětem Ing. E. Mönich-Larischem a jevišovickým farářem P. Františkem Sedlářem se postaral o pietní uložení zabitého amerického letce na jevišovickém hřbitově.
Četnická stanice z Pavlic se přestěhovala do sousední obce Grešlové Mýto v roce 1942. Četnická stanice na Grešlovém Mýtě patřila pod četnické velitelství v Třebíči, jehož nadřízeným orgánem bylo Zemské četnické velitelství v Brně. Styčným četnickým důstojníkem, který měl tuto oblast ve své pravomoci, byl Rakušan Langhammer. Jeho umírněnost byla ještě umocněna tím, že jeho gymnaziálním spolužákem byl P. František Sedlář, jevišovický farář. Díky své bezúhonnosti se stal po II. světové válce náčelníkem policie v rakouském Linci.
V posledních dnech války, den před příchodem Rudé armády, odehrála se v Grešlovém Mýtě dramatická událost. V obci bylo činné partyzánské hnutí, skupina LENKA-JIH. Ustupující německá armáda objevila zde v prizmě na brambory a řepu zbraně. Němečtí vojáci muže z obce pochytali a postavili je ke zdi. Byli polním soudem odsouzeni k smrti zastřelením. K incidentu zavolali i vrchního strážmistra. Ten se postavil za vesničany, že jsou v řadě stojící muži nevinni. Byl odzbrojen a postaven do řady mezi ostatní muže, čekalo se pouze na příchod velitele, že budou ihned popraveni. Velitelem byl Rakušan, kterému vrchní strážmistr Riedl vysvětlil němčinou s rakouským dialektem, že vesničané jsou nevinní. V poslední chvíli tento velitel upustil od popravy a všechny propustil. Jednou při obchůzce v lese za Pavlickým dvorem nedaleko rybníku Jankovec potkal velikou skupinu poutníků z Pavlic, kteří šli do Hlubokých Mašůvek na děkovnou pouť k ukončení II. světové války. Poutníci se stiskem ruky s vrchním strážmistrem Riedlem pozdravili a s radostí děkovali, že mužům z Grešlového Mýta zachránil životy.
Sám vrchní strážmistr Riedl byl aktivně činný v odboji, což dokládá několik dokumentů:
- Ústřední výbor HNUTÍ ZA SVOBODU, Praha II, Hybernská 30, potvrzuje, že br. Bohumír Riedl, vrchní čet.strážm. v Grešlově Mýtě zúčastnil se činně v českém revolučním hnutí za německé okupace jako člen HNUTÍ ZA SVOBODU, v Praze 19.10.1945
- Svaz národní revoluce, odbočka Grešlovo Mýto, potvrzuje, že vrchní čet. strážmistr Bohumír Riedl, velitel četnické stanice v Grešlovém Mýtě, byl činným členem místní skupiny. Doklady o jeho činnosti nalézají se na Ministerstvu národní obrany, odd. I./6, v Grešlově Mýtě 7.6.1946
- Ministerstvo národní obrany uděluje Bohumíru Riedlovi, nar. 3. 9. 1897 ve Vranovské Vsi, podle zákona č. 34/1946 Sb., čj. 59508-Ri-55 Kleg. 5. odděl., který byl ČESKOSLOVENSKÝM PARTYZÁNEM, Lenka – Jih, ev. č. 6944, na paměť partyzánských bojů za osvobození Československé republiky odznak ČESKOSLOVENSKÝ PARTYZÁN. Praha, 25. června 1947, gen. Ludvík Svoboda
Jeho sourozenci, co zůstali doma ve Vranovské Vsi, byli r. 1945 s ostatními obyvateli německé národnosti odsunuti s 25 kg balíčkem. Z rukou jim stáhli snubní prsteny, které museli odevzdat, dětem pak řetízky z krků, včetně dětských přívěšků. Část vesničanů z Vranovské Vsi zůstala v první obci za hraniční čárou pod Znojmem na území Rakouska, kterou byl Guntersdorf v okrese Hollabrunn, kde mnozí doposud žijí jako občané Rakouska. Jiní doputovali do německých měst Mannheim, Lampertheim, Essen.
V revolučních dnech, konkrétně 14. května 1945, musel vrchní strážmistr Riedl převzít po osvobození nově zřízenou stanici v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zde se setkal se svými kolegy ještě z Trstené na Oravě. Hned na to je po měsíci opět převelen do Citonic, kde 18. června 1945 vznikla nová četnická stanice. Na vlastní žádost, protože již nechce být odloučený od své rodiny, je převelen do Jevišovic. Jelikož v Jevišovicích stanice byla velitelem obsazena, stává se zástupcem velitele, a to 15. července 1946. Po únoru 1948 stanici přebírá komunistické velení. Jako nestraník musel ze svého postu odstoupit. V důsledku reorganizace byla četnická stanice v Jevišovicích zrušena a Sbor národní bezpečnosti v rámci regionu je od 10. července 1953 v Plavči. Jako nestraník byl zbaven všech funkcí, v uniformě s manželkou navštěvuje nedělní bohoslužby ve farním kostele v Jevišovicích, v rodině má samé kulaky (rodina Auerova), kteří nechtějí vstoupit do JZD. Je proto vyslýchán STB.
Kádrovým rozkazem náčelníka správy VB v Brně ze dne 18. března 1954 číslo 14 „byl jste dnem 31. března 1954 přeložen do trvalé výslužby s nárokem. Přiznává se Vám podle zákona čís.89/1952 Sb. a čl. 12 předpisu o důchodovém zaopatření příslušníků NB, PVS a členů jejich rodin důchod ve výměře odpočinkového důchodu: 791,12 Kčs (od 1. dubna 1954).“ Ministerstvo vnitra 24. března 1954, číslo jednací F-20.509/30-1954: Přednosta: major František Kouřil.
Bohumír Riedl zemřel 8. března 1979 ve Znojmě, pochován je na hřbitově v Jevišovicích.