elký vliv na rozvoj regionu měla železnice, vystavěná a provozovaná akciovou společností „C. k. privilegovaná Rakouská Severozápadní dráha“. Pravidelná doprava na trati Znojmo - Jihlava byla zahájena 23. dubna 1871. Jednou z mnoha stanic na trati je také železniční stanice Grešlové Mýto, která se nachází v km 127,2 v katastru obce Ctidružice. Je vzdálena asi 3 km od Pavlic.

Stanice Grešlové Mýto byla postavena roku 1870 jako stanice křižovací a vodárenská, ležící v údolí, z něhož jsou na obě strany stoupání tratě 10 ‰, mezi stanicemi Šumvald-Vranov (dnešní Šumná) a Moravské Budějovice. Původní stanice měla pouze dvě dopravní koleje a jednu skladištní kolej zakončenou na jižním zhlaví kusou kolejí. Na nádraží byla postavena jednopatrová unifikovaná staniční budova a vlevo od ní byla budova dřevěných záchodků pro cestující. U skladištní koleje byla budova dřevěného skladiště s nakládací kamennou rampou. Vlevo výpravní budovy byla patrová zděná vodárna s nádrží objemu 25 m³. Pro plnění vodárny byla postavena budova čerpací stanice s kotelnou a čerpacím zařízením z místního potoka. V první koleji byl zřízen odpopelňovací kanál s vodním jeřábem. Na obou zhlavích stanice se nacházely strážní domky č. 90 a č. 91, které sloužily zároveň jako výhybkářská stanoviště. Vjezd do stanice byl zabezpečen distančními návěstidly.

S rozvojem dopravy bylo nutné přikročit i k přestavbě stanice, která proběhla od března do dubna roku 1912. Při rozšíření stanice byla zřízena nová kolejová pláň, položena nová třetí staniční kolej a ostatní koleje prodlouženy na délku 550 metrů. Změny se dostalo i zabezpečení stanice, kdy byla zrušena původní distanční návěstidla a instalováno ve stanici nové mechanické zabezpečovací zařízení od firmy Siemens-Hallske s novými návěstidly. Pro zabezpečovací přístroj a stavěcí stojan byla postavena vedle výpravní budovy nová dřevěná budova ústředního stavědla a pro potřebu výhybkářů byly na obou zhlavích postaveny dřevěné signální budky. Přesto se v květnu 1912 srazily dva nákladní vlaky, poněvadž byly nesprávně postaveny výměny.

O založení republiky byli zaměstnanci dráhy informováni také telegramy ze dne 30. října 1918. Obsahovaly mimo jiné i výzvu, aby úřadovali pouze česky. Byly také strženy rakouské státní znaky. Jelikož v říjnu roku 1918 připadla stanice Šumwald k Rakousku, bylo Grešlové Mýto prohlášeno českou přechodovou stanicí a obsazeno vojskem, které stanici hlídalo i v noci. Vojsko bylo staženo ze stanice až dne 11. listopadu 1918, kdy připadlo Znojemsko k Československu a stanice Šumvald byla obsazena čsl. vojskem.

Zajímavou jeví se zmínka z léta 1921, kdy bylo velké sucho a v okolí dráhy vznikaly četné požáry způsobené sršením jisker od lokomotiv.

Od dubna do června 1921 bylo postaveno u skladištní kusé koleje dřevěné skladiště uhlí pro firmu „P.A. Wranitzky - sdružené šamotové továrny“ ve Vranovské Vsi. Tato továrna na cihlářské a šamotové výrobky byla postavena na pozemku v blízkosti železniční stanice a výrazně se podílela na nakládce ve stanici až do roku 1975, kdy byla uzavřena a roku 1988 zbourána. Na nakládce se také významně podílela parní pila v Grešlovém Mýtě. Nakládku tvořily především dříví, obilí, cukrovka, brambory, líh, řezivo a nádobí. Vykládku pak zejména uhlí, hnojiva, řízky, melasa, semena a dřevěná vlna.

V letech 1920 až 1923 byla v místě strážního domku č. 88 zřízena hláska pro urychlení sledu a jízdy vlaků od Šumné. Tato hláska byla dne 16. 8. 1923 zrušena na přechodnou dobu a již nebyla obnovena. Další přestavba zabezpečovacího zařízení stanice proběhla roku 1923, kdy bylo postaveno nové dřevěné ústřední stavědlo na vyvýšeném základě vpravo budovy. Nově byla stanice vybavena i odjezdovými mechanickými návěstidly. Začátkem roku 1923 byla postavena nová kancelář nákladní pokladny, jako přístavba ke skladišti, spolu s rozšířením skladiště a prodloužení nakládací rampy. Na staničním nákladišti bylo roku 1926 přistaveno zděné skladiště na uhlí (k uhelnému skladišti šamotové továrny). Dne 20.6. 1926 se po dlouhotrvajících deštích sesunula trať v km 124,780 u strážního domku č. 89, v délce 15 metrů a doprava byla přerušena na 6 hodin. Od 16. 5. 1927 do 14. 10. 1929 byl zaveden ve stanici noční klid ve službě dopravní a telegrafní, který trval od 20 h 50 min do 4 h.

V roce 1932 byly dováženy cihly z Hodonína na výstavbu Nového Bítova. Celkem sem bylo dovezeno 270 900 kusů cihel v 63 vagónech. Do Nového Bítova dovážela také cihly cihelna Bořecký v Ctidružicích. Z nádraží a z cihelny byly cihly odvážené autem přes Ctidružice, Blížkovice, Šreflovou. Vzdálenost ze stanice do Nového Bítova je 14 km.

Ke konci roku 1929 bylo ve stanici zaměstnáno celkem 9 pracovníků. Obrat staniční pokladny za rok 1930 činil 994.750,- Kč. K zavedení dopravního nočního klidu došlo opět od dne 15. 5. 1933. Obrat staniční pokladny v Grešlově Mýtě za rok 1932 činil 745.222,- Kč, roku 1933 však obrat dále poklesl na 446.366,- Kč, ale za rok 1935 se obrat pokladny již zvýšil na 501.000,- Kč. Po letech poklesu se od roku 1937 zvyšuje nakládka vozových i kusových zásilek. Dovoz a vykládka uhlí stoupla následkem zdražení ceny dřeva. Obrat vozů k nakládce vzrostl oproti roku 1936 o 4 %.

S pozvolným ubýváním hospodářské krize ve státě, lepšily se také od roku 1937 hospodářské výsledky stanice. Parní pila, která zastavila úplně provoz, změnila majitele, zahájila roku 1937 provoz a začala řezivo drahou odesílat a jiné dovážet. Také výroba hliněného zboží ve Vranovské Vsi oživla a výrobci opět po delší přestávce začínají své výrobky odesílat jak pro tuzemský, tak i zahraniční trh. V Blížkovicích byla zřízena sběrna mléka a po dlouhé přestávce odesílá se denně 30 konví mléka ze zastávky Blížkovice do Hodonic. Zřízením obilního monopolu zvýšila svoji činnost hospodářská družstva rolníků, která nakoupené obilí odesílají ze svých skladů výhradně drahou, což před obilním monopolem nebylo, neboť soukromý obchod převážel obilí ze skladů do mlýnů a do skladů auty. Ze zdejší stanice expedují obilí tři družstva, a to: Hospodářské družstvo Mor. Budějovice fil. Grešl. Mýto, Družina Mor. Budějovice a Zádruha Znojmo. Jediné Hosp. družstvo Mor. Budějovice odeslalo v tomto roce 60 vagónů obilí, před obilním monopolem asi jen 6 vagónů. Zdražením palivového dříví nastala velká spotřeba uhlí v domácnostech, což se projevilo silným dovozem uhlí jednak pro domácnosti, jednak pro průmysl, který v době krize používal laciného dřeva místo uhlí k topení (lihovary, cihelny).

K prvnímu dni roku 1938 bylo ve stanici 7 zaměstnanců. Po mobilizaci v září roku 1938 byl zaveden vojenský jízdní řád a opět zavedena nepřetržitá služba ve stanici. Téměř ustala veškerá přeprava osob i zboží. Po záboru pohraničí se změnily i podmínky ve stanici, kdy se stanice Grešlové Mýto se stala českou pohraniční stanicí. Při odstoupení pohraničních služeben bylo dne 10. 10. 1938 do staničního úřadu přiděleno 8 českých železničářů z těchto stanic. Nových zaměstnanců bylo ve stanici potřeba, neboť od 14. 11. 1938 byla stanice Grešlové Mýto ustanovena českou přechodovou stanicí a bylo zde zřízeno stanoviště celního úřadu i česká celní - pasová kontrola. Dále byly ve stanici zavedeny nové funkce, a to stálý posunovač a vozový zámečník.

Zabráním stanice Znojma a Olbramkostela ztratilo téměř 30 českých obcí spojení se železnicí a všechny tyto obce používaly služeb stanice Gr. Mýto. Prudce stoupl dovoz vagónových zásilek uhlí, hnojiva, stavebních hmot a kusových zásilek. Rovněž se nakládá ve stanici hodně vozových zásilek, a to obilí, lihu, kaolinu a dřeva. Denně se odesílaly dva vagóny mléka do stanice Praha Denisovo nádraží. K porovnání nutno uvést, že dříve se nakládalo ve stanici 20 – 30 vagónů měsíčně, nyní 130 – 150. Tentýž poměr je u došlého zboží. Příjem u nákladní pokladny stoupl z 20 – 30 000 K měsíčně na 100 - 140 000 K. Obrat staniční pokladny stoupl ze 120 000 K na 700 000 K měsíčně. Zapisovač vozů zapíše a ve výkazech vykáže přes 2000 vozů měsíčně. Stejné množství zboží celně odbaví celní deklarant. Počet vydaných jízdenek se zvýšil o 100% a byl by ještě větší, kdyby mohly býti lépe upraveny jízdní řády, a to podle potřeb cestujícího obyvatelstva.

30. 10. 1940 byl ve stanici zrušen celní úřad a Protektorát Čechy a Morava splynul celně s ostatním říšským územím. Celní úřad byl zřízen v Mor. Budějovicích po vzoru německém. Pasová protektorátní kontrola byla také zrušena. Pasovou prohlídku prováděla německá pohraniční policie ve stanici Šumvald-Vranov, která byla německou pohraniční stanicí „Schőnwald-Frain“.

Roku 1941 bylo zbouráno původní staré stavědlo a postaveno vpravo vedle staniční budovy nové ústřední zděné stavědlo St. 1. Od 1. 1. 1942 bylo ve stanici zrušeno místo posunovače, který byl přesunut do Moravských Budějovic, a místo vozového zámečníka, který byl přesunut zpět do Jihlavy. Zároveň se téhož dne přestaly zapisovat seznamy přechodu nákladních vozů do Německa a zpět. Pouze se sepisovaly seznamy vozů osobních, poštovních a služebních. Roku 1943 byla ke staniční budově přistavena nová čekárna pro cestující, spolu se záchodky a skladištěm zavazadel. Do bývalé čekárny v budově byla přestěhována nákladní pokladna ze skladiště.

Začátkem roku 1945 byla zahájena u výhybkářského stanoviště č. 1 stavba opěrné zdi pro prodloužení stanice o 80 metrů, která však nebyla dokončena.

Již v dubnu 1945 se nad stanicí objevují první hloubková bombardovací letadla a „kotláři“. Dne 29. 4. 1945 nalétávali na stanici hloubkoví letci a ostřelovali lokomotivy s nákladními vlaky. V úseku stanice Grešlové Mýto nebyly poškozeny žádné stroje ani nedošlo ke ztrátám na životech. Dále byly shozeny dvě ruské bomby, které dopadly do zahrádky správce stanice. Poraněn byl zdejší smluvní dělník Jan Joura, který se brzy vyléčil. Jelikož stoupala nákladní doprava hlavně o vojenské vlaky, byla již dne 8. 4. 1945 stanice obsazena německým vojenským personálem, který dohlížel na činnost českých železničářů. Úplná výměna personálu nastala dne 7. 5., kdy byl český personál poslán domů a dopravní službu převzaly německé železniční oddíly. Během osvobození došlo k velkému omezení dopravy. Železniční most za stanicí směrem na Šumvald byl zničen výbuchem letecké bomby. Dne 8. 5. opět nalétávala letadla na stanici a ostřelovala ustupující německá vojska. Německé železniční oddíly úplně zničily při ústupu telefonní a telegrafní zařízení a vedení. Ve zdejší obci Ctidružice bylo zabito pumami 6 osob, v obci Grešlové Mýto Němci před odchodem zastřelili 3 Čechy. V 9 h ráno dne 9. 5. 1945 se objevila na nádraží vojska Rudé armády.

Železničními oddíly Rudé armády byl v km 126 postaven nový provizorní dřevěný most a uveden do provozu dne 19. 5. 1945 prvním vlakem Os 1401 do Šumné. Dále bylo obnoveno poškozené telefonní a telegrafní zařízení a vedení.

V době okupace přišli o život tito železničáři:

• Krpoun František, smluvní zaměstnanec odboru Jihlava 2, bytem Blížkovice 111, narozen 2. 10. 1905, zatčen 3. 11. 1941, umučen v Osvětimi 18. 3. 1942. Zůstala po něm vdova a 14letá dcerka.
• Novák Jan, strážník trati v. v., bytem Blížkovice 61, narozen 26. 12. 1873, zatčen 30. 5. 1942. Zůstala po něm vdova.
• Novák Jan, pom. zam. od odboru Jihlava 2, bytem Blížkovice 61, narozen 4. 2. 1909, zatčen 30. 5. 1942, popraven 24. 6. 1942 i se svou manželkou. Zůstal po nich 18ti měsíční sirotek.
• Novák Karel, smluvní dělník od odboru Jihlava 2, narozen 20. 10. 1910, zatčen 30. 5. 1942, popraven 24. 6. 1942.

František Krpoun byl zatčen jako člen sokolského podzemního hnutí. Novákovi byli zatčeni a popraveni pro podporování čes. důstojníka hledaného Gestapem. V neděli dne 27. 10. 1946 byla na staniční budově odhalena deska těmto čtyřem železničářům. Smuteční slavnosti se zúčastnilo celé okolí.

V roce 1946 byli lidovým soudem odsouzeni k trestu smrti provazem a popraveni: Julie Rašková, Němka, měla na svědomí čtyři železničáře, a Antonín Tržil z Jiřic, Čech – konfident Gestapa – měl na svědomí smrt dvou Čechů a uvěznění osmi dalších.

Roku 1947 byli za vynikající zásluhy o osvobození Československé republiky z pověření prezidenta republiky Edvarda Beneše vyznamenáni československým válečným křížem 1939 in memoriam: Jan Novák, traťový pomocník v. v., stanice Grešlové Mýto, Jan Novák, traťový pomocník, stanice Grešlové Mýto, Karel Novák, pom. zam. II. sl. skup., stanice Grešlové Mýto.

V únoru roku 1947 napadlo velké množství sněhu, udeřily velmi silné mrazy a ve stanici bylo naměřeno až - 30°C. Dne 27. února 1947 uváznul osobní vlak 1105 do M. Budějovic v km 132 u hlásky Vesce. Tímto musela být lokomotiva od Mn 8443 z Grešlova Mýta poslána pro uváznutý vlak a doprava byla obnovena až v 18.18 hod. Od nového jízdního řádu dne 4. 5. 1947 byla opět zavedena ve stanici výluka dopravní služby a noční klid.

Roku 1948 byla postavena nová vedlejší budova a v ní úschovna zavazadel, příruční skladiště na uhlí a útulek pro zaměstnance traťové stavební správy. Dále byl kabelován přívod telefonního a telegrafního vedení od hlavního vedení do kanceláře dopravní. Proběhlo rozšíření stanice, a to prodloužení znojemského zhlaví o 100 metrů. Pro prodloužení zhlaví byla dokončena rozpracovaná stavba náspu a opěrné zdi, zahájené v březnu 1941. Nově byly položeny výhybky a dopravní koleje se prodloužily na užitečnou délku 600 metrů.

Dne 27. prosince 1948 propuknul z neznámých příčin požár budovy vodárny, který byl uhašen čerpařem a výpravčím. Během roku 1949 se postupně zvýšila doprava o 30 % oproti roku 1948.

V roce 1957 jelo zde celkem 16 723 vlaků, tj. denně průměrně 46 vlaků. Přepraveno 256 957 osob, tj. průměrně denně 703 osob, naloženo 1 991 vozů, vyloženo 881 vozů. V roce 1960 bylo ve stanici Grešlové Mýto přepraveno dokonce 294.076 osob, denní průměr tak činil 803 přepravených osob.

Vedle výpravní budovy stojí ústřední stavědlo St.1, ze kterého byly ovládány všechny mechanická návěstidla a výhybky na dopravní koleje. Dále byly na obou koncích stanice neobsazená výhybkářská stanoviště, pro místní stavění výměn při posunu. Pod stanici Grešlové Mýto patřilo i závorářské stanoviště č. 87a v trati na Šumnou. Roku 1980 proběhla přestavba zabezpečovacího zařízení stanice, byla zrušena mechanická návěstidla a instalována nová světelná návěstidla typu AŽD. Nadále však zůstaly mechanicky stavěné výměny z ústředního stavědla. Roku 1983 došlo k položení nové výhybky na znojemském zhlaví a zřízení nové páté kusé koleje. Tato kolej byla určena pro potřebu Traťové distance Znojmo pro demontáž kolejových polí po obnově tratě a poté byla používána pro odstavování zrušených vozů.

Ode dne 1. 7. 1994 byla stanice Grešlové Mýto rozdělena na samostatnou stanici provozní a po přepravní stránce patřila pod atrakční obvod stanice přepravní M. Budějovice. Od 1. ledna 1996 byla stanice Grešlové Mýto přidělena pod správu nové řídící stanice Moravské Budějovice. Ve stanici je v současnosti nepřetržitý provoz výpravčích, pouze v noční době přerušený noční pohotovostí. Celkově je ve stanici zaměstnáno 5 pracovníků. Obrat vozů ve stanici činí průměrně ročně při nakládce jen 30 vozů (1.000 tun) a vykládce až 520 vozů (18.000 tun).

O žst. Grešlové Mýto si můžete přečíst také zde.

zpět na historie Pavlic