tisk domů


Toufaři v Pavlicích


P avlice byly dříve v širokém okolí známy keramickou výrobou. V obci se nacházely 2 točírny. Majiteli byli Ignác Musílek a František Šindelář, po jehož smrti převzal dílnu Jan Machain.

Ignác Musílek se narodil 2. 8. 1842 v Německém Brodě. Byl kamnář a hrnčířský mistr. Až do své smrti 27. 3. 1901 (v Pavlicích v domě č. 2) zaměstnával několik dělníků. Po jeho smrti pro nedostatek odborných sil k vedení závod zanikl.

František Šindelář byl výrobcem bílého, ručně malovaného (toufarského) nádobí, který do Pavlic přišel asi jako 23-letý, ženatý s dcerou znojemského džbánkaře Slováka. Živnost zde provozoval 40 let. Zemřel 12. 3. 1868 (v Pavlicích v domě č. 30) ve věku 68 let.

Jan Machain se narodil 21. 6. 1837. Syn toufara Karla Václava Machaina z Vyškova. Byl tovaryšem u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka. Do Pavlic přišel z Welsu (Rakousko). V Pavlicích převzal po smrti zdejšího toufarského mistra Františka Šindeláře dílnu s oběma domy č. 30 a č. 51. V domě č. 30, který přestavěl a rozšířil, vybudoval keramickou pec. Začal se specializovat na výrobu kamnářských kachlí. Zemřel 22. 2. 1905.

Živnost po něm převzal jeho syn Jan (narozen 7. 12. 1869), který byl nucen dílnu uzavřít v r. 1914 v důsledku válečných událostí, nedostatku surovin a silné konkurence továrny Dittmar ze Znojma. Začal se věnovat zemědělství. Zemřel 13. 7. 1925.

Toufarská dílna Pavlice č.30

Keramická výroba

V yráběly se zejména kachle, dále pak keramické nádobí (mísy, hrnce, hrníčky), květináče, dětské hračky, pokladničky na kovové peníze aj. Hlína na kachle se dovážela z Hlubokých Mašůvek. Kachle vyráběl Machainův zaměstnanec Jan Svoboda. Hlína na ostatní výrobky pocházela z Černých blat (mezi Pavlicemi a Vranovskou Vsí). Nádobí a jiné vyráběl Jan Pevný. Hlína se při zpracování navlhčila a hnětla v kuchyni na čistě vymetené a vymyté podlaze. Jan Pevný vyráběl v domě č. 75 glazuru. Dům byl opatřen větrníkem, který otáčel kamenným kolem a drtil materiál na výrobu červené glazury na nádobí.

Největší příjem pocházel z prodeje kachlí, které kupovali kamnářští mistři (např. Dvořák z Moravských Budějovic). Podle knihy příjmů se pohyboval v letech 1902-1913 roční příjem za kachle mezi 644-4753 zlatých. Vyrobené zboží se rozváželo párem koní na trhy a zákazníkům až do Rakous (Retz, Linz).

Nahoru


zpět na historie Pavlic


Prameny:
  • Svoboda, J. F. Lidová keramika západomoravská. In Od Horácka k Podyjí. Znojmo: Okresní osvětový sbor pro Znojmo-venkov, 1929, s. 72-76.
  • Černohorský, K. Moravská lidová keramika. Praha: J. Otto, 1941. 284 s.
  • Machain, E. Keramická výroba v Pavlicích.[online] Pavlice: 1983 [cit. 2008-03-23]. Dostupné na WWW: <http://machain.unas.cz/stranky/emil_ke.htm>
    © Zdeněk Nechvátal