rzy po převratu, v březnu 1919, byl založen Vzdělávací spolek mládeže, jehož účelem bylo vzdělávání, pořádání divadelních představení a zakoupení knihovny. Zásluhou spolku byla ve školní budově zřízena čítárna. Spolek mládeže zasadil také 1. května 1919 lípu Svobody v horní části vsi. Ten samý den byly sehrány divadelní hry „Prodána láska“ a „Ženich z hladu“ od Jana Nerudy. Po 14 dnech byly reprízovány ve Vranovské Vsi. Z výtěžku bylo věnováno nově založené Národní Jednotě ve Vranovské Vsi 40 K.

Dne 22. června 1919 byl založen v Pavlicích Sokol, nejprve jako pobočka jevišovické jednoty. Vzdělávací spolek mládeže splynul se Sokolem. Řídící učitel Ludvík Pokorný se stal starostou, učitel Bohumír Vašta náčelníkem, učitelka Ada Nesibová náčelnicí a obchodník Antonín Emr jednatelem Sokola. Sokol pokračoval v horlivém vyvíjení činností: hraje divadla, pořádá přednášky a akademie a r. 1921 pořádal první veřejné cvičení za hojné účasti obecenstva i z okolí.

Sokol pořádal také oslavy státních svátků. První výročí samostatnosti Československé republiky v Pavlicích 27. a 28. října 1919 mělo následující program:

V pondělí večer 27. října v předvečer velikého dne osvobození národní smutek, vzpomínka všech padlých v boji za vlast. Průvod od školy na Husovu skálu (odstřelena v kamenolomu), kde k uctění památky mrtvých byla zapálena hranice a byl pronesen projev o významu dne náčelníkem Sokola bratrem B. Vaštou. Br. A. Nekula přednesl báseň „Tisíc nesmrtelných“, následoval pozdrav padlým a hymny.

Dne 28. října – oslava „Svobody“. V 10 h sraz u školy. Slavnostní průvod s hudbou obcí ku lípě „Svobody“. Tam přednášky (starosta Sokola br. L. Pokorný a br. B. Vašta), básně a zpěvy. Od 11 h do 12 h promenádní koncert. Odpoledne cvičení sokolské pro školní mládež v hostinci br. F. Svobody. Večer akademie tělocvičné jednoty Sokol v Pavlicích:

1. Proslov před šikem.
2. Prostná sletová – mužů.
3. Měl jest Adam 7 synů (žáci).
4. Prostná sletová – žákyň.
5. Dorost s tyčemi.
6. „Buď Sokolem!“ (V. A. Jung)
7. Prostná sletová – žen.
8. Živý obraz.
9. Dorost s činkami (Sokolská).
10. Skupiny žáků.
11. Hra na koníčky.
12. Prostná žáků s praporky.
13. „Výše ten prapor“ (Sv. Čech).
14. Skupiny mužů.
15. Hra na třetího (žáci).
16. Prostná sletová – dorost.
17. Hold čsl. legiím.

15. listopadu 1919 byl založen Osvětový svaz, jemuž byla sokolská knihovna postoupena. Stejně tak knihovny hasičů a Národní Jednoty.

24. srpna 1924 pořádala tělocvičná jednota Sokol veřejné cvičení. Po prostném cvičení žen pronesl k shromážděným slavnostní proslov bratr František Jech, profesor z Moravských Budějovic. Ve své řeči také zdůraznil, znaje činnost pavlického Sokola, jemuž jako soupeř vyrostl místní spolek Orelstva, to, že „...Sokolstvo nechce řešiti soukromých otázek náboženských ani nemá určité tendence politické, nýbrž že sdružuje členstvo za tím účelem, aby vychovávajíc jednotlivce vychovávalo celý národ pokrokově a mravně, ale i branně, tj. nikoliv k výbojnosti vojenské, nýbrž k ochraně svobody a práv národních.“

V sobotu 27. října 1928 se uskutečnila oslava 10. výročí založení Československé republiky. Okna domů byla většinou osvětlena svícemi a ozdobena praporky. Kaple padlým u kostela byla rovněž slavnostně osvětlena a před vchodem stály čtyři smrčky zdobené bílo-červenými pentlemi. Od 17 hod proběhla ohňová štafeta a v 18 hod byla oslava oficiálně zahájena zapálením hranice na Husově skále. O půl hodiny později byl sraz občanů u školy, odkud pak šel lampiónový průvod s hudbou po celé vesnici až k „Lípě Svobody“, kde p. Pipek ze Znojma pronesl slavnostní řeč. Po ní byly zapěny národní hymny, načež se průvod s hudbou odebral do místního Zejdova hostince. Zde pěvecké sdružení Sokola zazpívalo „Sláva Tobě“, „Proč bychom se netěšili“, „Boleraz“ aj. Hudba hrála koncertní čísla. V rámci těchto oslav sehrál Sokol ještě divadelní hru „Pro vlajku československou“.

Obdobně uspořádal oslavy 80. narozenin presidenta T. G. Masaryka. Obec byla již den před tím ozdobena prapory. V poledne 7. března byla na dolní návsi u kůlničky zasazena lípa presidenta T. G. Masaryka. Večer šel obcí lampiónový průvod s hudbou. Po průvodu byla ve slavnostně vyzdobené třídě zdejší školy přednáška, kterou přednesl odborný učitel Okrouhlý ze Znojma. Po přednášce sehrál zdejší Sokol divadelní představení „Děda Stráchal jede za p. presidentem“ v hostinci u Zejdů.

Ze stodoly u domu č. 1 byla v r. 1932 postavena Sokolovna, která byla slavnostně otevřena téhož roku 14. srpna. Většina oslav a zábav se pak konala právě zde.

Za druhé světové války byla činnost Sokola německými úřady zakázána. Nápisy na budově Sokolovny byly v listopadu 1941 seškrabány a místa po nápisech přizpůsobena barvou ostatní omítce. Stejně tak i uvnitř budovy bylo odstraněno vše, co by připomínalo někdejší sokolskou organizaci.

Tímto krokem zanikla místní organizace Sokola.

Nahoru

zpět na historie Pavlic