tisk domů


Sokol


B rzy po převratu, v březnu 1919, byl založen Vzdělávací spolek mládeže, jehož účelem bylo vzdělávání, pořádání divadelních představení a zakoupení knihovny. Zásluhou spolku byla ve školní budově zřízena čítárna. Spolek mládeže zasadil také 1. května 1919 lípu Svobody v horní části vsi. Ten samý den byly sehrány divadelní hry „Prodána láska“ a „Ženich z hladu“ od Jana Nerudy. Po 14 dnech byly reprízovány ve Vranovské Vsi. Z výtěžku bylo věnováno nově založené Národní Jednotě ve Vranovské Vsi 40 K.

Dne 22. června 1919 byl založen v Pavlicích Sokol, nejprve jako pobočka jevišovické jednoty. Vzdělávací spolek mládeže splynul se Sokolem. Řídící učitel Ludvík Pokorný se stal starostou, učitel Bohumír Vašta náčelníkem, učitelka Ada Nesibová náčelnicí a obchodník Antonín Emr jednatelem Sokola. Sokol pokračoval v horlivém vyvíjení činností: hraje divadla, pořádá přednášky a akademie a r. 1921 pořádal první veřejné cvičení za hojné účasti obecenstva i z okolí.

Sokol pořádal také oslavy státních svátků. První výročí samostatnosti Československé republiky v Pavlicích 27. a 28. října 1919 mělo následující program:

V pondělí večer 27. října v předvečer velikého dne osvobození národní smutek, vzpomínka všech padlých v boji za vlast. Průvod od školy na Husovu skálu (odstřelena v kamenolomu), kde k uctění památky mrtvých byla zapálena hranice a byl pronesen projev o významu dne náčelníkem Sokola bratrem B. Vaštou. Br. A. Nekula přednesl báseň „Tisíc nesmrtelných“, následoval pozdrav padlým a hymny.

Dne 28. října – oslava „Svobody“. V 10 h sraz u školy. Slavnostní průvod s hudbou obcí ku lípě „Svobody“. Tam přednášky (starosta Sokola br. L. Pokorný a br. B. Vašta), básně a zpěvy. Od 11 h do 12 h promenádní koncert. Odpoledne cvičení sokolské pro školní mládež v hostinci br. F. Svobody. Večer akademie tělocvičné jednoty Sokol v Pavlicích:

  1. Proslov před šikem.
  2. Prostná sletová – mužů.
  3. Měl jest Adam 7 synů (žáci).
  4. Prostná sletová – žákyň.
  5. Dorost s tyčemi.
  6. „Buď Sokolem!“ (V. A. Jung)
  7. Prostná sletová – žen.
  8. Živý obraz.
  9. Dorost s činkami (Sokolská).
  10. Skupiny žáků.
  11. Hra na koníčky.
  12. Prostná žáků s praporky.
  13. „Výše ten prapor“ (Sv. Čech).
  14. Skupiny mužů.
  15. Hra na třetího (žáci).
  16. Prostná sletová – dorost.
  17. Hold čsl. legiím.

15. listopadu 1919 byl založen Osvětový svaz, jemuž byla sokolská knihovna postoupena. Stejně tak knihovny hasičů a Národní Jednoty.

24. srpna 1924 pořádala tělocvičná jednota Sokol veřejné cvičení. Po prostném cvičení žen pronesl k shromážděným slavnostní proslov bratr František Jech, profesor z Moravských Budějovic. Ve své řeči také zdůraznil, znaje činnost pavlického Sokola, jemuž jako soupeř vyrostl místní spolek Orelstva, to, že „...Sokolstvo nechce řešiti soukromých otázek náboženských ani nemá určité tendence politické, nýbrž že sdružuje členstvo za tím účelem, aby vychovávajíc jednotlivce vychovávalo celý národ pokrokově a mravně, ale i branně, tj. nikoliv k výbojnosti vojenské, nýbrž k ochraně svobody a práv národních.“

V sobotu 27. října 1928 se uskutečnila oslava 10. výročí založení Československé republiky. Okna domů byla většinou osvětlena svícemi a ozdobena praporky. Kaple padlým u kostela byla rovněž slavnostně osvětlena a před vchodem stály čtyři smrčky zdobené bílo-červenými pentlemi. Od 17 hod proběhla ohňová štafeta a v 18 hod byla oslava oficiálně zahájena zapálením hranice na Husově skále. O půl hodiny později byl sraz občanů u školy, odkud pak šel lampiónový průvod s hudbou po celé vesnici až k „Lípě Svobody“, kde p. Pipek ze Znojma pronesl slavnostní řeč. Po ní byly zapěny národní hymny, načež se průvod s hudbou odebral do místního Zejdova hostince. Zde pěvecké sdružení Sokola zazpívalo „Sláva Tobě“, „Proč bychom se netěšili“, „Boleraz“ aj. Hudba hrála koncertní čísla. V rámci těchto oslav sehrál Sokol ještě divadelní hru „Pro vlajku československou“.

Obdobně uspořádal oslavy 80. narozenin presidenta T. G. Masaryka. Obec byla již den před tím ozdobena prapory. V poledne 7. března byla na dolní návsi u kůlničky zasazena lípa presidenta T. G. Masaryka. Večer šel obcí lampiónový průvod s hudbou. Po průvodu byla ve slavnostně vyzdobené třídě zdejší školy přednáška, kterou přednesl odborný učitel Okrouhlý ze Znojma. Po přednášce sehrál zdejší Sokol divadelní představení „Děda Stráchal jede za p. presidentem“ v hostinci u Zejdů.

Ze stodoly u domu č. 1 byla v r. 1932 postavena Sokolovna, která byla slavnostně otevřena téhož roku 14. srpna. Většina oslav a zábav se pak konala právě zde.

Za druhé světové války byla činnost Sokola německými úřady zakázána. Nápisy na budově Sokolovny byly v listopadu 1941 seškrabány a místa po nápisech přizpůsobena barvou ostatní omítce. Stejně tak i uvnitř budovy bylo odstraněno vše, co by připomínalo někdejší sokolskou organizaci. Po osvobození byla činnost místního Sokola obnovena.

Od r. 1949, kdy bylo umístěno do sokolovny státní kino, upadala kulturní i tělovýchovná činnost až k úplné nečinnosti. Sokolovna byla po celý čas zamknuta, takže se mládež neměla kde scházet, nedalo se hrát divadlo. Kulturní činnost se tak omezuje jen na pořádání tanečních zábav, zejména o poutích a posvíceních.

Ke zlepšení situace dochází v druhé polovině padesátých let, jak je patrno ze zápisu v obecní kronice z r. 1956, kde se uvádí, že „(Sokol) v poslední době pravidelně provádí svá cvičení jak se žáky, tak i s dorostenci a dospívající mládeží. Jednotýdenní kurs cvičitelů absolvovali Bauer František, Bartoš Jindřich, Jourová Věra a Pokorná Věra, kteří byli k tomuto účelu vybráni.“

Velký rozvoj činnosti pavlického Sokola nastal v 60. letech, kdy postupně vznikaly sportovní oddíly. Jako první v r. 1963 vznikl oddíl hokejový. V r. 1964 následovaly oddíly fotbalový a České házené, v r. 1965 oddíl volejbalový a v r. 1966 oddíl stolního tenisu, který však pro malý zájem ještě tentýž rok ukončil svou činnost. Dlouhého trvání neměl ani oddíl České házené. Soutěží se účastnili starší žáci a starší žákyně, jejichž soupeři byli např. Vémyslice, Višňové nebo Znojmo. Vedoucí oddílu byla pí. uč. Texlová. Poté, co nastoupila v r. 1966 na škole ve Štítarech, oddíl zanikl. Oddíl volejbalu pak závisel na zajištění vedoucího, který by organizoval utkání. I proto tento oddíl několikrát zanikl, aby byl při zvýšeném zájmu znovu obnoven.

V r. 1961 začal Sokol s částečnou úpravou nového hřiště směrem k Mírovci pomocí buldozeru. Úprava hřiště byla zařazena do akce „Z“ a v r. 1963 byla práce v hrubých rysech dokončena. Zároveň byla upravena plocha pro lední hokej a další plocha pro házenou. Byly zhotoveny mantinely a osvětlení pro večerní zápasy. Dovoz vody na kluziště obstaralo místní JZD.

Dne 20. ledna 1963 došlo k prvnímu zápasu mezi Pavlicemi a Jevišovicemi, z něhož pavlický oddíl vyšel vítězně. I v dalších zápasech doma i na cizích kluzištích v okresu vítězí pavlický oddíl. Svými výkony dosáhlo toto mužstvo značného uznání na celém okresu, o čemž svědčí diplom OVTV ve Znojmě nebo pochvalný článek ve Znojemsku.

V akci „Z“ byla v průběhu let 1964 - 1965 vybudována na cvičišti budova šaten a sociálních zařízení.

V r. 1965 pavlický oddíl ledního hokeje zvítězil v okresní soutěži a probojoval se do krajské soutěže, v níž prohrál svůj první zápas s Tělovýchovnou jednotou Černá Hora.


Pavličtí, zejména ženy, se účastnili veřejných cvičení, a to nejen v rámci znojemského okresu, ale i celostátních spartakiád (1965, 1975).

12. listopadu 1966 bylo na výborové schůzi projednáno sloučení pavlického a grešlovského Sokola.

V r. 1981 byl založen nový oddíl základní rekreační tělesné výchovy, který čítal 25 žen a dorostenek.

Koncem r. 1988 měla TJ Sokol Pavlice 112 členů, z toho 66 mužů, 16 žen, 15 dorostenců a 15 žáků. Byli organizováni v oddílech, a to oddílu fotbalovém ve 3 fotbalových družstvech (muži, dorost a žáci), oddílu ledního hokeje, oddílu odbíjené, oddílu stolního tenisu a oddílu základní tělesné výchovy. Kromě Pavličáků se v TJ Sokol Pavlice sdružují i sportovci z Boskovštejna, Grešlového Mýta, Jiřic u Moravských Budějovic a Vranovské Vsi. I přesto se oddíly ledního hokeje a odbíjené potýkaly s nedostatkem hráčů.

Od 90. let 20. století se činnost TJ Sokol Pavlice omezila pouze na fotbalový oddíl. Hokejový oddíl skončil v r. 1992.

V r. 1992 byla Sokolovna bezúplatně převedena do vlastnictví OÚ Pavlice.

Nahoru


zpět na historie Pavlic


Prameny:
  • Kronika obce Pavlice (1924-1964). SOkA Znojmo, fond Archiv obce Pavlice, ev.č. 558.
  • Kronika obce Pavlice (1965-1982). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Pavlice, ev.č. 559.
  • Kronika obce Pavlice (1984-1988). SOkA Znojmo, fond Místní národní výbor Pavlice, ev.č. 559.
  • Kronika obce Pavlice (1997- ).
  • Zápisy členských a výborových schůzí TJ Sokol (1963-1972).
  • Zpravodaj obcí Pavlice a Grešlové Mýto. MNV Pavlice, 1978-1986, č. 1-26
  • Zpravodaj MNV pro obce Pavlice, Grešlové Mýto a Vranovská Ves. MNV Pavlice, 1987-1989, č. 1-6
    © Zdeněk Nechvátal