řed r. 1780 nebyla ani v Pavlicích, ani v některé z přifařených osad škola. V době, kdy byla v Pavlicích zřízena místní fara - dříve byla pouze kaple špitální - začalo se uvažovat o zřízení školy. P. Donulus Schwarz zřídil školu, ve které od 18. února 1785 soukromě vyučoval děti i dospělé.

Teprve r. 1794 započalo školní vyučování dětí. Ne však v budově školní, jelikož ještě žádná nebyla postavena, ale v pronajaté světnici u Antonína Veselého v čísl. 26 za roční nájem 12 zlatých. Tento obnos platily velkostatky Jevišovický, Vranovský a Hostimský za přiškolené osady (Pavlice, Vranovská Ves a Grešlové Mýto). Prvním učitelem této školy byl jmenován dne 12. srpna 1794 Konrád Suchý z Jevišovic.

Děti z Vranovské Vsi navštěvovaly pavlickou školu až do r. 1806. Dětem německých rodičů prý byla vyhrazena zvláštní lavice. Ovšem v letech 1804 - 1806 byly v zimě vyučovány místním občanem ve Vranovské Vsi. R. 1806 pak byla ve Vranovské Vsi zřízena vlastní samostatná škola německá.

Stejně tak na počátku 19. století navštěvovaly pavlickou školu i děti z Boskovštejna. Pak zřídil Josef Peindl v Boskovštejně pokoutní školu. Toto vyučování však zakázal hostimský farář, načež děti z Boskovštejna docházely do školy v Hostimě než byla r. 1871 zřízena škola v Boskovštejně.

R. 1800 byl koupen tento domek od Veselého. Hned byla provedena přestavba školy. Rozpočet byl 787 zl. 53 kr. Z dotyčného obnosu připadlo na panství Jevišovice 493 zl. 30 kr., na Vranov 162 zl. 9 kr. a Hostim 132 zl. 15 kr.

Tím způsobem obdržela obec Pavlice samostatnou školní budovu r. 1800. Patronem školy t.č. Alois hrabě Ugarte.

Jelikož stará škola již byla chatrná a nevyhovující nařídila r. 1883 c. k. zemská školní rada, aby se obce Pavlice a Grešlové Mýto postaraly o novou školní budovu. Zároveň povolila rozšíření jednotřídní školy na dvojtřídní. Škola byla vystavěna uprostřed obce. Se stavbou se začalo 18. dubna 1884. Už 8. října 1884 byla nová pavlická škola slavnostně otevřena. V přízemní budově se nacházely: na straně severní dvě učebny a byt podučitelův; na straně jižní byt nadučitelův tvořený dvěma pokoji s knihovnou a komorou; na straně východní dřevník.

Náklady byly vyčísleny na 8 715 zl. 70 kr. Jednu třetinu této částky poskytly hr. Gabriela Locateli a hr. Anna Baltazi, majitelky jevišovického panství. Zbytek Pavlice s Grešlovém Mýtem. Budova však byla splácena postupně a ještě v roce 1896 činil dluh 400 zl. Celkové výdaje se i s úroky vyšplhaly na 14 000 zl.

Ruční práce ženské bylo povoleno vyučovat výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 19. ledna 1891 č. 370, a to 7 hodin týdně. - 9 hodin týdně bylo povoleno výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 9. září 1919 č. 21917.

Na školní zahradu postoupila obec r. 1895 pole u hřbitova o výměře 7 arů. Byly zde vysazeny ovocné stromky, část zahrady upravena na záhonky pro zeleninu a květiny.

Od roku 1895 uvažovalo se o rozšíření školy o jednu třídu, ale teprve v srpnu 1903 byla podána žádost k zemské školní radě. Trojtřídní škola byla povolena výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 31. prosince 1903 č. 23.543. Roku 1904 byl vypracován plán, ve kterém mělo školní budově přibýt poschodí. Rozpočet však činil 15 000 K. Proto byl vytvořen druhý plán, ve kterém měla být škola rozšířena v přízemí z bytu podučitele, z kuchyně, síně a komory nadučitele s rozpočtem 7 000 K. Tento návrh byl schválen s menšími úpravami. Ve III. tř. bylo povoleno vyučovat výn. zem. šk. rady v Brně ze dne 27. října 1905 č. 22.045 a od 1. ledna 1906 se začalo ve III. tř. vyučovat.

Byt správce školy (jak se dočítáme v obecní kronice): 2 světnice, kuchyň, prádelna, komora, sklep a dřevník - byt jest celkem pěkný. Otopu správce školy nemá. Pro školu dá obec dříví, co spálí; topení obstarává obec. Čištění obstarává také obec. Pozemky nejsou.

Pavličtí učitelé, jmenovitě Ludvík Pokorný a Karel Kirsch, se po válce také velkou měrou zasloužili o založení české školy ve Vranovské Vsi, kde byla do té doby pouze škola německá. Na české škole začalo vyučování 27. ledna 1919. Na tuto nově zřízenou českou školu byl pak jako správce školy od 1. února 1919 dosazen právě Karel Kirsch.

Od června do října 1925 probíhala důkladná oprava školní budovy. Byly položeny nové podlahy, vsazena nová okna, do všech tříd umístěna nová kamna, na budovu nové okapy a hromosvod. Nově byla zbudována žumpa, jelikož stará již nevyhovovala. To vše za 36 661, 46 Kč, z toho 25 000 Kč věnoval rytíř Vilém Ofenheim, majitel jevišovického velkostatku.

Za protektorátu patřily Pavlice do okresu Moravské Budějovice. Tím pádem i pavlická škola podléhala dozoru inspektorů z Moravských Budějovic. Na školní budově byl podle výnosu ministerstva školství ze dne 5. srpna 1940 změněn dosavadní nápis „Národní škola“ na německočeské označení „Volksschule. Obecná škola.“ Podobně bylo opraveno razítko a nápisy označující třídy a jiné místnosti. Tiskopisy zavedeny dvojjazyčné. Na českých školách byla povinně zavedena výuka německého jazyka místo občanské výchovy. Učitelé také museli nadřízeným orgánům předkládat prohlášení o rodovém (árijském) původu, byli nuceni povinně navštěvovat kurzy německého jazyka a skládat z něj zkoušky. Nevykonání zkoušky znamenalo zastavení postupu, srážky z platů, pracovní nasazení aj. S nadřízenými úřady se komunikovalo výhradně německy, úřední přípisy totiž docházely jen v němčině. Stejně tak úřední knihy bylo nutno vést německy.

Ústup německých vojsk na východní frontě ke konci roku 1944 měl dopad na výuku ve škole. Vánoční prázdniny byly úředně prodlouženy z důvodů úspory paliv. Pro nedostatek topiva tak trvaly od 21. prosince 1944 do 22. ledna 1945, kdy byla škola zabrána pro vojenské účely. Děti si chodily jednou týdně pro úkoly, které vypracovávaly doma. Pravidelná výuka začala až 29. května 1945. Škola opět podléhala inspektorům znojemského okresu.

V období 1943 - 1945 existovala v Pavlicích také „Landwirtschaftliche Berufsschule“ (Lidová škola zemědělská) s českým vyučovacím jazykem, na které vyučovali Gabriel Kryl a Žofie Pýchová. Výuka probíhala jednou týdně ve středu odpoledne. Vyučovaly se tyto předměty: Německý jazyk, Nauka o Říši a o povolání, Odborná nauka zemědělská, Nauka o vedení domácnosti.

V dubnu 1949 dochází kvůli nedostatku učitelů i žáků ke snížení školy na dvojtřídní. Avšak již od září 1951 je škola opět trojtřídní.

25. října 1956 začala oprava školy. V první třídě byla postavena příčka za účelem zřízení kabinetu a na místě kabinetu a staré školní kuchyně byla provizorně zřízena mateřská školka. 26. října 1959 započalo se s výstavbou budovy pro mateřskou školku v horní části obce, která byla otevřena 3. září 1962.

8. května 1960 byla na zdejší škole odhalena pamětní deska bývalému řídícímu učiteli Ferdinandu Kulhánkovi, zavražděnému za okupace Gestapem.

O školních prázdninách roku 1962 byla provedena generální oprava školní budovy. Byly vyměněny střešní tašky, vadné trámy a latě, opraveny komíny, vymalovány třídy, ve školním bytě vyměněna okna. O rok později byl nahrazen tyčkový plot před školou za nový z drátěného pletiva.

Při mateřské škole byla v prosinci 1971 zřízena školní jídelna, v níž se stravovalo asi 50 dětí z mateřské a základní školy.

Od začátku školního roku 1973/1974 až dosud je pavlická škola dvojtřídní.

6. prosince 1995 došlo k požáru školní budovy. Prohořel strop kotelny a shořela větší část střechy. Vyučování pokračovalo po dobu oprav v mateřské školce.

Ve školním roce 1997/1998 byla ve škole zřízena keramická dílna. Od školního roku 1998/1999 byl zaveden 5. postupný ročník.

V roce 2011 došlo k rozsáhlé rekonstrukci školy.

Nahoru

zpět na historie Pavlic