nak a vlajka obce Pavlice byly navrženy heraldikem Miroslavem J.V. Pavlů, který je autorem symbolů celé řady obcí a měst České republiky.
Symboly byly schváleny na schůzi Podvýboru pro heraldiku a vexilologii dne 12. prosince 2008 a slavnostně uděleny předsedou Poslanecké sněmovny Ing. Miloslavem Vlčkem a místopředsedkyní Miroslavou Němcovou dne 15. ledna 2009.
Figury, uplatněné v heraldicky pravé stříbrno-červeně polcené polovině pavlického znaku, připomínají nejstarší historické majitele vesnice, křížovníky s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma. Původně červená barva kotvicového kříže s hvězdou byla z účelových důvodů nahrazena červeno-stříbrným polcením.
Inspirací pro řešení levé poloviny štítu se stalo jedno z polí složitého erbu hrabat Ugarte, posledních feudálních majitelů Pavlic (pole dělené pilovitým řezem se třemi džbány), jen černou barvu nahradila zelená, coby obecný symbol zemědělství. Další symboly zastupují místní kostel (křížem zaháněný had jako atribut svatého Filipa) a někdejší pavlické toufary (džbán).
Obecní vlajka symbolicky vyzdvihuje počátky obce.
Znak
Polcený štít. Pravé pole stříbrno - červeně polcené s kotvicovým křížem nad hvězdou, obojí opačných barev. Levé pole zlato - zeleně nahoru třikrát lomeně dělené, nahoře dvakrát esovitě stočený zelený had s červeným jazykem, dole stříbrný džbán s uchem doleva.
Vlajka
List tvoří čtyři svislé pruhy, zelený, bílý, červený a žlutý. Uprostřed listu nad šesticípou hvězdou kotvicový kříž s kratšími vodorovnými rameny, oboje opačných barev. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Pozn. autora stránek: Osobně nepovažuji znak ani vlajku za zdařilé. A to hned z několika důvodů. Znak Křížovníků s červenou hvězdou tvoří červený kříž s šesticípou hvězdou v černém poli. Červeno-stříbrné polcení v obecním znaku je vysvětlováno potřebami heraldiky, kdy barva nesmí být kladena na barvu a kov na kov (heraldické kovy - zlato a stříbro; heraldické barvy - červená, modrá, zelená, černá, purpurová a přirozená, v barvě lidské pokožky). Červená proto nemůže být kladena na černou. Jenže toto pravidlo bývalo často porušováno (např. znak Jeruzalémského království, Tovaryštva Ježíšova či právě Křížovníků s červenou hvězdou, z městských znaků pak např. znak města Moravský Beroun). I změna černé barvy na stříbrnou, aby byla zachována heraldická pravidla, dle mého názoru nebyla důvodem pro červeno-stříbrné polcení. V druhé polovině obecního symbolu se objevuje had. Had je atributem sv. Filipa a a má odkazovat na kostel, který v obci stojí. Ovšem tento kostel nese jméno nejen sv. Filipa, ale i sv. Jakuba (jeho atributy jsou valchařská tyč nebo kyj a kamení). Z tohoto důvodu mi zde chybí atribut sv. Jakuba. Ani džbán ve spodní polovině znaku není příliš šťastnou volbou. Je pravda, že dříve se zde vyráběla v širém okolí známá keramika. Jenže to bylo v podstatě jen na přelomu 19. a 20. století. Je to již skoro 100 let, co se v Pavlicích nevyrábí, a dnes o toufarech z Pavlic nikdo nic neví. Lepším se mi tak jevil jiný z návrhů znaku, ve kterém na místo džbánu bylo kolo. Kolo jako symbol silnice, která je důležitou spojnicí mezi Prahou a Vídní již po několik století. Celkově si myslím, že znak obce je příliš složitý a měl být řešen jednoduším symbolickým vyjádřením.