tisk domů


Kulturní památky v Pavlicích


Zájezdní hostinec

Pavlický dvůr

Sousoší Nejsvětější Trojice

Boží muka


Zájezdní hostinec

D ům č. 1 - bývalý zájezdní hostinec - je pozdně barokní stavbou. Písemné zprávy o založení panského zájezdního hostince na císařské silnici spojující Prahu s Vídní se zřejmě nedochovaly. Z architektury stavby však můžeme usuzovat, že formanský hostinec stával v Pavlicích nejpozději na začátku 17. století. V té době ovšem dům vypadal jinak. Za třicetileté války procházející vojáci hostinec několikrát vyrabovali. (Jiné prameny ovšem uvádějí, že zájezdní hostinec nechal postavit Jean Louis Raduit de Souches až kolem roku 1651, tedy tři roky po uzavření Vestfálského míru.) Po podepsání Vestfálského míru přistoupila vrchnost k obnově hostince. Poslední velká přestavba se udála v první polovině 19. století, kdy průčelí v prvním patře dostalo pozdně klasicistní fasádu.

Na počátku 20. století patřil zájezdní hostinec Havlišovi, který jej pronajal Procházkovi. V budově krom hostince bylo také řeznictví a uzenářství. Okolo roku 1910 Havliš vše prodal Rechtigovi. Hostinec a řeznictví měl pak v pronájmu Kopeček. Rechtig za několik let vše rozprodal. Dům koupil Zejda, který po Kopečkovi provozoval hostinec. K domu patřila stodola, ze které byla později postavena Sokolovna, a stáje a velké zastřešené prostranství, které sloužilo formanům. Však také u hospody stál žlab pro krmení koní. Po II. světové válce budova připadla Jednotě, která v ní provozovala hostinec. Budovu však příliš neudržovala. Po r. 1989 byl objekt v restituci vrácen rodině původního majitele Zejdy.

Nahoru


Pavlický dvůr

P avlický dvůr se nachází asi 1 km za vesnicí. Ze vzpomínek Arnošta Nekuly zjišťujeme, že na počátku 20. století vypadal celý areál barokního dvora následovně. Střední trakt tvořila jednoposchoďová budova, křídla potom přízemní budovy. Na jedné straně bydlel správce dvora a šafář, na druhé straně a ve středním traktu pak bydleli deputátníci. Po stranách dvora stály konírny a stáje, vzadu pak dvě stodoly. Ke dvoru patřila veškerá pole nacházející se za ním a menší část polí směrem k vesnici. Voda byla do dvora čerpána ze studny u Blažkovského rybníka pomocí větrníku.

Pavlický dvůr byl v období komunismu velmi zpustošen. V březnu 1952 zabrala H.D. ze Znojma Pavlický dvůr, který adaptovala a zřídila v něm družstevní dokrmnu mladého skotu. Koncem tohoto měsíce bylo již ustájeno 93 kusů hovězího dobytka. Od r. 1956 patřil dvůr JZD Pavlice, které sem svedlo hovězí a vepřový dobytek a koně ke společnému ustájení. Hlavní budova dlouho sloužila jako sýpka.

Po revoluci byl dvůr restituován a po částech opravován. Krátkou dobu zde byli chováni pštrosi (druh nandu pampový). V dnešní době se zde chovají koně v rámci Sportovní stáje Pavlický dvůr.

Nahoru


Sousoší Nejsvětější Trojice

Sousoší Nejsvětější Trojice

Nahoru


Boží muka

Boží muka pochází z období pozdního baroka. Nacházejí se při výjezdu z vesnice směrem k Boskovštejnu. Byla opravena v srpnu 2005.

Nahoru


zpět na historie Pavlic


Prameny:
  • Kronika obce Pavlice (1924-1964). SOkA Znojmo, fond Archiv obce Pavlice, ev.č. 558.
  • Kuba, F. Rybníky na Znojemsku a jiné zajímavosti. Jevišovice: Kuba, F., 1992. 20 s.
  • Macoun, E. Znojmo viděno dvojmo. Znojemsko, 1999, roč. 9, č. 39, s. 5
  • Nekula, A. Jak jsme žili v Pavlicích. SOkA Znojmo, fond Nekula Arnošt, ev.č. 1604.
  • Peřinka, F.V. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Brno: Musejní spolek, 1904.
  • Wolny, G. Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. III. Band. Znaimer Kreis. Brno: 1837.
  • Wolny, G. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. IV. Band. Brünner Diöcese. Brno: 1861.
    © Zdeněk Nechvátal