„Účelem pamětní knihy obecní jest zachovati místní dějiny pro poučení budoucích.“

- § 2 vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních

ekretem prezidia zemského gubernia ze dne 31. srpna 1835 bylo vydáno nařízení, kterým bylo uloženo ve všech městech a obcích trhových, významnějších vesnicích a na farních úřadech vést pamětní knihy. Jedním z pokynů nařízení bylo, že mají být psány pouze v němčině nebo latině. Obecní kronika v Pavlicích však zřízena nebyla. Byly zde ale vedeny kroniky farní a školní. Farní kronika byla založena a vedena v latině již od zřízení lokální kuracie koncem 18. století. Školní kronika byla založena v roce 1818. Psána byla německy.

Vedení pamětních knih bylo nařízeno zákonem č. 80/1920 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních. K jeho provedení bylo vydáno nařízení vlády č. 211/1921 Sb., kterým se také nařizovalo, že pokud obec pamětní knihu nemá, musí si ji pořídit nejpozději do konce roku 1922.

O založení kroniky obce Pavlic a zvolení prvního kronikáře bylo rozhodnuto na zasedání obecního zastupitelstva 12. prosince 1923. Kronika samotná byla vedena od 1. ledna 1924.

O tom, že mnohde k založení kroniky nedošlo svědčí nové nařízení vlády č. 169/1932 Sb., o pamětních knihách obecních, ze dne 17. listopadu 1932, kde se mimo jiné uvádí, že „každá politická obec jest povinna poříditi svým nákladem pamětní knihu obecní, a to, nemá-li ji dosud, nejpozději do 1. července 1933. Této povinnosti jest obec zbavena jen tehdy, vede-li se tam již pamětní kniha obecní...“

Samotné vedení kronik v průběhu 20. století nebylo bez problémů, jak zjistíme i z kronik pavlických.

V případě 1. světové války jsou záznamy ve školní kronice vedeny průběžně. I přes proklamovanou poslušnost císaři, je ze zápisů postupem času, kdy bylo stále více zřejmé, že Rakousko-Uherské mocnářství spěje ke svému konci, cítit napětí a touhu po samostatnosti.

V případě 2. světové války protektorátní úřady v obavě, že kroniky by mohly být zdrojem vzpomínek na svobodný stát, vydaly v říjnu 1940 směrnici, podle které měly být založeny nové kroniky dle pokynů a staré měly být soustředěny na okresních úřadech a poté předány do státních archivů v Praze a v Brně. Podstatná část byla odevzdána, ale některé byly ukryty nebo byly urychleně přepisovány a přepis byl ponechán na obci jako náhrada za odevzdanou kroniku. Nové směrnice k vedení kronik řada kronikářů neakceptovala. Buď se obecní kronika v tomto období nevedla, nebo vedla tajně. Zápisy v obecní kronice Pavlic byly vedeny pouze do roku 1940. Pak se kronika přestala psát a údaje se doplnily zpětně po osvobození v roce 1945.

Obdobně tomu bylo i u kronik školních. Ovšem s tím rozdílem, že byla založena nová školní kronika psaná v letech 1940 - 1945. Ve staré kronice pak nebyly zápisy za tyto roky vedeny a události byly dopsány zpětně až po osvobození. Nabízí se tak možnost srovnání náhledu na válečné události, jak byly diktovány okupační mocí a jak byly vnímány českými vlastenci.

Volnost zápisů po roce 1945 však neměla dlouhého trvání a po únoru 1948 znovu dochází ke zpolitizování kronikářské práce, která procházela cenzurou, jak ostatně vyplývá ze směrnice Ministerstva kultury č. 69421/1955, kde se uvádí, že „kronikář je povinen pravdivě, věrně a věcně zapisovat události, které se staly v obci, zejména ty, které vystihují účast obce při budování socialismu. Přitom musí dbát pokynů rady MNV a pracovníků odboru školství a kultury rad ONV, KNV a ministerstva.“

Jak obecní, tak školní kronika byla vedena do roku 1988. Školní kronika se již od toho roku nevede. Obecní kronika byla obnovena až v roce 1997. Události roku 1989 a následující tak bohužel nebyly zaznamenány v reálném čase.

V současnosti je vedení obecních kronik upraveno zákonem č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, kterým byl po 86 letech nahrazen zákon č. 80/1920 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních.

V následující tabulce uvádím přehled kronikářů, kteří prováděli zápisy do obecních kronik.

Nahoru

zpět na historie Pavlic