Kroje nejen v Pavlicích, ale v podstatě na celém Znojemsku zanikly. Velký podíl zde sehrál oproti jiným krajům jako Slovácko či Haná, kde se kroje zachovaly do dnešních dnů, vliv Dolních Rakous, kde šat byl spíše nevýrazný, a silná tendence k poměšťování, a tím i odkládání zvláštního oblečení venkovanů s dovršením procesu po polovině 19. století.

O tom, jak vypadaly kroje na Znojemsku není mnoho informací, i proto, že se kroje většinou nedochovaly vůbec nebo značně nekompletní.

Dříve se na Znojemsku a hlavně na Vranovsku nosívaly kožichy podobně jako na Českomoravské vysočině.

Na venkově se v 19. stol. užívalo běžného kroje: světlomodrý, po stranách rozstřižený kratší kabát na všední den a téže barvy a střihu, ale delší na svátky a neděle, s rukávy u rukou rozstřiženými, s dvěma knoflíky na zapínání, manchesterové vesty řadou velkých „bumbeláků“, olověných knoflíků, kalhoty sepnuté pod koleny ze žluté, někdy černé jelenicové koženky, bílé, nebo modré punčochy a střevíce s přeskou, nebo i vysoké boty. Na hlavě se nosila v některých obcích, a to hlavně na severozápadní části okresu kožešinová beranice „bobrovka“, nebo plstěný široký klobouk. Kolem krku se nosil černý šátek.

Ženské nosily nízké vystřižené střevíce, černé nebo namodralé sukně, modré „fěrtochy“, hedvábím i zlatem vyšívané kordule a košile s vykasanými rukávy, na hlavách skvostné čepce, často velmi drahé (až po 100 zl.).

Děvčata v Pavlicích na počátku 20. století nosila skládané sukničky modravé barvy, bílé halenky a sametové živůtky – kordulky.

zpět na historie Pavlic